„Ta vaše prezentace je jak z dílny žáka sedmé třídy. Jak máme věřit vašim opatřením, když jste zatím neodpověděli konkrétně ani na jeden jediný dotaz,“ rozčilovala se třeba Zuzana Jiránková z Hrádku nad Nisou.
Přítomné obyvatele i starosty obcí z Frýdlantska a Hrádecka totiž nejvíc zajímalo, jestli je Polsko připraveno vyplatit kompenzace v případě, že kvůli rozšíření dolu dojde na české straně k úbytku spodní vody, zvýší se emise polétavého prachu či naroste hluk.
„Nejvíc dotčená bude úbytkem vody osada Uhelná. Vy tam navrhujete protifiltrační stěnu, která by měla zabránit odtoku podzemní vody. Ale co když to nebude fungovat? Je to neozkoušená věc, nikdo neví, co to udělá v praxi. Jste ochotni zaplatit nám v tom případě výstavbu vodovodů, a to nejen v Uhelné, ale také ve Václavicích, Oldřichově a dalších obcích?“ ptal se v zaplněné sokolovně starosta Hrádku Josef Horinka.
Ředitel dolu: Z naší strany nic nehrozí
Vedení dolu Turów ale debatu o náhradách nechtělo moc připustit.
„Z naší strany nic nehrozí. Děláme vše pro to, aby dopady na okolí s dalším pokračováním těžby byly minimální. A to jak v případě hluku, tak i prachu i úbytku hladiny spodních vod. Pokud by i přesto k něčemu došlo, tak to pak budeme řešit přes soud, třeba i mezinárodní. Ale až v momentě, kdy k něčemu skutečně dojde,“ odpověděl ředitel dolu Slawomir Wochna.
To však lidi moc neuspokojilo. Stejně jako to, že směrem k českým hranicím nejsou navržena žádná ochranná opatření.
„Z Uhelné nebude vidět nic než váš důl. Naše nemovitosti budou bezcenné. Proč tam neuděláte ochranný val s rychle rostoucími dřevinami. Vy si řešíte jen své problémy, ale je vám úplně jedno, jaký dopad to bude mít na nás,“ nesouhlasil s postojem vedení dolu Milan Starec z Uhelné.
K tomu se přidali i další přítomní. „Nás se nikdy nikdo neptal, jestli souhlasíme, abyste šli s těžbou až k českým hranicím. Nesouhlasíme,“ adresovala zástupcům dolu Marie Kučerová.
„Zaráží mě, že vám končí v dubnu koncese, ale nikde nevidím, že byste se chystali na konec těžby. S touto variantou vůbec nepočítáte?“ dotazoval se pro změnu Jan Široký ze spolku Chraňme vodu.
Turów vyrábí osm procent polské elektřiny
Podle vedení Turówa ovšem blížící se konec koncese neznamená, že by se v dole nemělo s těžbou pokračovat až do roku 2044.
„Energetika v Polsku je z osmdesáti procent postavená na uhlí. Představa, že ze dne na den důl zavřeme a přejdeme na něco jiného, je mylná. Turów vyrábí osm procent celkové elektřiny, která se v Polsku spotřebuje a do státního rozpočtu z toho plynou ročně přes dvě miliardy zlotých. Proto je naším zájmem důl vytěžit. Ovšem tak, aby dopady na české a německé příhraničí byly co nejmenší,“ sdělil za investora Krzysztof Masiuk.
Ekologická hnutí přesto doufají, že se těžbu podaří zastavit. Bez patřičných povolení totiž není možné koncesi prodloužit. Záležet bude na tom, jak dopadne projednání vlivu rozšíření dolu na životní prostředí. Ve čtvrtek o tom bude s veřejností jednat vedení dolu v polské Bogatyni. Na začátku října se k tomu také mají sejít experti z české i polské strany.
