Liberecký kraj chce proto prostřednictvím české vlády uplatnit žalobu na polskou stranu a zřídit mezinárodní komisi, která by situaci dlouhodobě sledovala.
„Voda tady opravdu dochází. Klesá až o metr a půl ročně. Může se stát, že se jednoho dne probudíme a celá vesnice bude bez vody,“ vyjádřil se Milan Starec z Osadního výboru Uhelná. Vesnička u Hrádku nad Nisou patří mezi nejvíce zasažená místa v kraji.
Podle Starce je jediné řešení žaloba a návrh k předběžnému opatření k okamžitému zastavení těžby. Podmínky, které minulý týden předložil Polákům ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček jako poslední vstřícný krok před podáním žaloby, ale podle něj stačit nebudou.
„Bude to prohra. Pokud vláda přistoupí na miliardovou kompenzaci, tak nám to bude k ničemu,“ poznamenal.
Hnědouhelný důl Turów patří skupině PGE, která jej chce rozšířit postupně o dalších třicet kilometrů čtverečních. V loňském roce Polsko povolilo těžbu rozšířit bez ohledu na námitky a protesty sousedních zemí.
„Budeme požadovat další kroky od státu, aby začali jednat. Součástí toho bude, že budeme usilovat o založení mezinárodní komise, která se minimálně jednou ročně sejde a kde si porovnáme výsledky všech průběžných měření a zjistíme, jak se se situace vyvíjí,“ sdělil krajský radní pro životní prostředí Václav Židek.
„Mým úkolem je nyní zajistit ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí veškeré potřebné podklady nutné k podání žaloby společně s návrhem na vydání předběžného opatření na Polskou republiku za porušení řádných postupů v rámci platné legislativy Evropské unie,“ zmínil.
Výsledky nevyloučily dopad těžby na stav vody
Česká geologická služba (ČGS) se ve svém průzkumu soustředila na tři zcela odlišná území. Hrádeckou pánev s vodním zdrojem Uhelná, horní povodí Václavického a Vítkovského potoka a Frýdlantský výběžek.
Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty výsledky průzkumu nevyloučily dopad těžby v Turówě na stav vody ve studních ve všech těchto oblastech. Ztrátu vody bude podle něj nutné nahradit vodovodním řadem.
„O způsobu, jak to provést, jednáme se všemi dotčenými stranami. Po polské straně požadujeme, aby se na nákladech podílela,“ sdělil hejtman.
Dalším z požadavků české strany je stavba zemního valu a zelené stěny, která by chránila obyvatele Uhelné před zvýšenou prašností. Milan Starec tvrdí, že musí být vysoký nejméně třicet metrů.
„S nižším valem budeme koukat přímo do jámy a půjde na nás všechen prach a hluk z dolu,“ vyjádřil se už dříve. Podle Půty by měl být val dlouhý jeden kilometr a vést podél silnice Opolno-Zdrój - Sienawka.
Kromě měření ČGS monitorují pohyb terénu v okolí dolu také pracovníci státního podniku Diamo. Loni na konci roku zde instalovali desítky měřicích bodů. Jejich prostřednictvím sledují vliv činnosti polského dolu na možné deformace terénu na českém území. O roku 2019 zde dochází také k měření hluku.
