Vedení kraje zadalo univerzitě vypracování urbanistické studie, která měla definovat možnosti rozvoje bývalého vojenského prostoru. Měla sloužit jako jeden z podkladů pro výslednou studii znovuobnovy Ralska.
Kromě pracovníků univerzity se na vypracování materiálu podílela celá řada odborníků z externích firem a institucí. Například na dopravní stavby. Výsledná studie budoucího rozvoje má přes 300 stran.
Dnes ale kraj tvrdí, že univerzita dodala studii pozdě a že neobsahuje všechny potřebné informace.
„S touto otázkou trochu předbíháte. Ještě to není schválené. Pravdou ale je, že uvažujeme o odstoupení od smlouvy. U studie nějak nedošlo k naplnění toho, co jsme požadovali. Jinak si práce Technické univerzity v Liberci vážím. Je to dlouhodobý partner kraje, a s její jinou činností budeme v budoucnu počítat,“ řekla náměstkyně hejtmana Jitka Volfová.
„Opožděné dodání studie je jedním z důvodů. Nedošlo ale také k naplnění všech bodů. Naše odbory krajského úřadu měly ke studii námitky, chtěly některé věci upřesnit, vyprecizovat. To se nestalo. Domluvili jsme se proto, že asi není v silách univerzity všem požadavkům odborů dostát a vyhovět jim. Proto to řešíme tímto způsobem,“ dodala Volfová.
Jenže univerzita namítá, že původní zadání bylo jiné. Šlo jen o ideovou vizi. Teprve na základě univerzitní studie měla vzniknout podrobnější.
„Namísto toho někteří pracovníci krajského úřadu nyní najednou požadují dopracování této vize do formátu studie proveditelnosti. To však ale nebylo v původním zadání,“ reagoval za univerzitu děkan fakulty umění a architektury Osamu Okamura.
Dodání zdrželo mapování letiště
Spor je dnes i o to, co měla studie přinést. „Základní teze studie nikdo nikdy nezpochybnil. Byli jsme ale honění za to, jestli má být tento text v analytické nebo návrhové části. Podle mě šlo o banality. Navíc jsme za dobu, co jsme měli od kraje připomínky, nedostali jediný souhrnný materiál. Jednotlivé odbory měly mezi sebou rozpory a rozcházely se ve svých požadavcích,“ tvrdí prorektor a vedoucí katedry urbanismu na fakultě architektury Radek Suchánek.
Studie Technické univerzity v Liberci se zabývala i možným dalším využitím letiště v Ralsku. To je v současnosti oblíbené například mezi bruslaři.
Podle něj univerzita studii dodala s měsíčním zpožděním loni na konci listopadu. „Vzniklo to tím, že jsme nechali proměřovat letiště pomocí 3D skenerů. Potřebovali jsme zjistit, jestli je možné letiště využít jako mezinárodní. Přišli jsme na to, že to bez kácení asi dvou set hektarů dříve náletů, dnes vzrostlého lesa v území CHKO, není možné. Zjistili jsme to nicméně tři týdny před datem odevzdání. Proto jsme nakonec rozpracovali variantu polygonu. Nicméně nás to zdrželo. S prodloužením termínu kraj nesouhlasil,“ poznamenal prorektor Suchánek.
Rozpor je dnes i v tom, jestli univerzita studii předala. Prorektor tvrdí, že se tak stalo při velké prezentaci 29. listopadu v Davídkově ve středních Čechách. Tehdy podle Suchánka také kraj předal hejtmanovi vytištěnou verzi studie. Na finanční vyrovnání ale univerzita dodnes čeká. Cena studie bez DPH je zhruba 800 tisíc korun. Odborníci na ní pracovali od loňského června.
„Jsme přesvědčeni o tom, že jsme svoji práci odvedli a že na zaplacení studie máme nárok. Myslím, že tento spor není šťastný z pohledu budoucnosti celého území. To, co studie nabízí, se týká nejen Ralska, ale i Mimoňska a Českolipska,“ poznamenal architekt Suchánek. Kraj patrně bude hledat nového zpracovatele studie pomocí výběrového řízení.
Kraj pokračuje v demolicích
Kraj dál pracuje na revitalizaci celého území a bourání starých a nebezpečných budov na území bývalého vojenského prostoru Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních.
„V demolicích a čištění prostoru pokračujeme. Letos jich tam budeme dělat deset,“ poznamenala náměstkyně Volfová.
Od roku 2016, kdy s demolicemi v Ralsku kraj začal, už nechal srovnat se zemí 26 objektů. Zaplatil za to přes 12 milionů korun.
Demolice začaly před čtyřmi lety zbouráním nedostavěného kulturního domu. K zemi šly třeba také bývalý generální štáb, ubikace či kotelna. Vyčištěné plochy nechává kraj osít trávou nebo zalesnit. Na další demolice chce kraj žádat o dotace z programu ministerstva pro místní rozvoj.
