Nákaza se vyskytla v jednom z polských velkochovů nosnic, kde kvůli tomu museli vybít 900 tisíc kusů slepic. Z preventivních důvodů jsou proto v pohotovosti i veterináři v Libereckém kraji. Ti se teď zaměřují na kontroly chovů, třídírny konzumních vajec či drůbeží porážky a potravinářské firmy, které jsou v kontaktu s rizikovým regionem v Polsku.
„Už jsme v pohotovosti kvůli prasečímu moru v sousedním Sasku, vlastně jen čekáme, co k nám dorazí dřív. Jestli prasečí mor, nebo ptačí chřipka. Situace je vážná,“ sdělil ředitel Krajské veterinární správy Roman Šebesta.
Nákazu přenášejí volně žijící ptáci
Jediným efektivním nástrojem, který brání přenosu ptačí chřipky do chovů, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti.
„Nejdůležitější je především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem umožňují efektivní prevenci před zavlečením nákazy,“ zdůraznil ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Volně žijící ptáci jsou přirozenými přenašeči viru ptačí chřipky. Při aktuální ptačí migraci, kdy se hejna stěhují do teplejších krajin před zimou, se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje.
Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé, jako jsou náhlé úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky, neprodleně nahlásit veterinární správě. Za nedodržení opatření hrozí chovatelům pokuta.
V Libereckém kraji se ptačí chřipka objevila v roce 2017 v Kadeřavci na Turnovsku. Do malochovu se tam dostala od volně žijících ptáků. Veterináři museli chované ptactvo jako holuby, slepice a husy zlikvidovat. Následně se ptačí chřipka objevila i v liberecké zoo u jedné z labutí. Zahrada proto musela vybít několik dalších ptáků.
