Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci z Liberce vyvíjejí stěny proti povodním, které nehyzdí krajinu

  10:42aktualizováno  10:42
Vědci liberecké univerzity se podílejí na vývoji vysoce účinných protipovodňových stěn, které nehyzdí krajinu. Velký zájem o ně mají obce často zkoušené povodněmi, například hanácké Troubky.

Testy mobilních zábran v praxi. | foto: Technická univerzita v Liberci

U vyvíjených protipovodňových hrazení není zapotřebí spodní stavba, tedy zapouštění do trvale osazených zabetonovaných patek. Ty dobře fungují ve velkých městech jako je Praha nebo Ústí nad Labem. Menší města a obce ale trvalé zábrany často nechtějí.

„V Troubkách mi starosta říkal, že kromě zničujících a mediálně známých povodní měli v obci ještě další. Přesto, že tam dochází k záplavám, lidé dlouhý betonový plot odmítají, protože podle nich narušuje ráz krajiny,“ řekl spoluřešitel projektu Michal Petrů z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci.

Mobilní hrazení, na jejímž vývoji se spolu s firmou JaP-Jacina univerzita podílela, se dá rychle nainstalovat i odstranit.

„Pro tento typ hrazení jsme vyvinuli speciální spojovací zámky, které se dají použít téměř bez omezení při různých výškách zadržované hladiny vody a pro různé typy terénů,“ přiblížil za společnost JaP-Jacina nové typy bariér řešitel projektu Jaroslav Sieratovski.

Firma má v Mnichově Hradišti zkušební protipovodňový kanál, kde může simulovat účinky rozvodněné řeky. Univerzita zase u vývoje protipovodňových zábran zpracovává virtuální modely.

Modely nasimulují vlny i sílu vodního proudu

Dokáží nasimulovat různé síly proudu, vlny, výšky vody, míry znečištění ovlivňující hmotnost vody, ale i nárazy plovoucích předmětů. Zábrany musí být lehké, ale zároveň pevné, aby vydržely silný hydrostatický a hydrodynamický tlak.

„Testují se řady materiálů od klasické oceli až po kompozitní materiály. Zásadní je, aby se bariéra dala použít na různých površích, nejen na betonové silnici, ale i na kamenité cestě, jílu nebo písku,“ přiblížil Michal Petrů.

Nový typ mobilního hrazení prošel i zkouškami u vodní elektrárny na řece Kamenici. Po zkouškách přívalovou vlnou se ukázalo, jak různě proudící voda podemílá podkladový terén. To následně ovlivňuje stabilitu protipovodňového hrazení.

„Na základě těchto zkoušek vyvíjíme speciální textilii, která přilne k terénu i k bariéře a spolehlivě zabrání podemílání terénu a následným průsakům. Výsledné řešení chceme v budoucnu ochránit duševním vlastnictvím,“ zmínil Ondřej Novák z fakulty textilní.

Výzkum nových protipovodňových systémů je součástí projektu Vývoj protipovodňových systémů pro zvýšení ochrany obyvatelstva a infrastruktury podpořený ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva vnitra.

Firma JaP-Jacina spolu s libereckými vědci vyvíjejí kromě mobilních hrazení i lehkou mobilní protipovodňovou desku. Ta se dá vložit do dveří nebo sklepních oken a odolá masivnímu průniku vody.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místostarostku České Lípy Alenu Šafránkovou (vlevo) hnutí ANO vyloučilo již...
Českolipské ANO se drolí, ze čtyř zvolených zbývá poslední zastupitelka

Klub českolipských zastupitelů zvolených za ANO opustily dvě nejvýraznější tváře: Zdeněk Ježák a Pavla Procházková. Oba vystoupili ze strany, mandát...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé v Jablonci chtějí referendum o hazardu, petice už je na radnici

Pod návrh na vypsání referenda o zákazu výherních automatů v Jablonci připojilo svůj podpis 4666 obyvatel města. K vyvolání plebiscitu přitom stačilo...  celý článek

Sergej Krikaljov byl prvním ruským kosmonautem, který letěl na oběžnou dráhu na...
Strach jsem měl několikrát, vyprávěla studentům legenda ruské kosmonautiky

Byl 803 dní ve vesmíru a deset let držel světový rekord. Celkem osmkrát vstoupil do otevřeného vesmíru a strávil v něm souhrnně přes čtyřicet hodin. Dnes...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.