Muzeum žádalo lidi, kteří vlastní věci z původního umělecky cenného vybavení hotelu na Ještědu, o jejich zapůjčení nebo věnování (o tom čtěte zde). Během pouhých čtrnácti dnů do muzea lidé velkoryse darovali kolem čtyřiceti kusů původního nádobí z restaurace, které zdobí slavný emblém "jéčka".
Muzeum tak v současnosti vlastní většinu ze sady keramického a skleněného nádobí, jehož autorem je známý český sklář a výtvarník Karel Wünsch.
"Vedle původního vybavení restaurace má muzeum rovněž zájem o původní tiskoviny, pohlednice, mapy a jakékoli suvenýry, které se vztahují k slavné stavbě," doplnil ředitel muzea Jiří Křížek.
Muzeum přivítá i foto z rodinného alba
Pokud se zájemci chtějí zapojit do přípravy výstavy a nechtějí se zbavovat svých osobních památek a suvenýrů z Ještědu, mohou muzeu předměty pouze zapůjčit nebo třeba jen poskytnout svou osobní vzpomínku na Ještěd, která je s daným předmětem spojená.
"V souvislosti se získaným souborem keramiky z pozůstalosti jednoho z prvních zaměstnanců na Ještědu jsme zjistili, že zkazky o krádežích původního vybavení nejsou vždy pravdou, protože někteří zaměstnanci si mohli toto nádobí legálně zakoupit," poznamenal Křížek.
Lidé, kteří nevlastní předmět z Ještědu, mohou do muzea poslat třeba jen sken staré fotografie Ještědu z rodinného alba.
"Akce s názvem Věnujte kus Ještědu bude probíhat po celou dobu přípravy výstavy a její výsledky budeme průběžně zveřejňovat," slíbil ředitel muzea.
Muzeum vlastní také třeba původní prostírání a ubrusy.
"V depozitářích máme také nějaké vyřazené předměty, které nám zapůjčily České radiokomunikace. Rádi bychom je přímo získali, protože teprve až když budou naším majetkem, můžeme zažádat o peníze a dopřát jim zrestaurování. Žádali jsme Radiokomunikace rovněž o soubor asi šesti desítek věcí, které se na Ještědu dochovaly a nyní nemají využití nebo jsou poškozené a odložené. Ale zatím bez výsledku," prozradil Křížek.
Výstava nezapomene ani na kýč
K této akci liberecké muzeum inspirovalo to, jak se dávala dohromady pražská Müllerova vila od architekta Loose.
"Kolegové z pražského muzea udělali putovní výstavu s fotografiemi zmizelého mobiliáře. Žádali lidi, aby poskytli nějaké věci z vily, které třeba náhodou mají doma. A povedlo se jim to," zavzpomínal ředitel muzea Jiří Křížek.
Na výstavě, která se uskuteční za rok, chtějí pořadatelé obsáhnout i budovu starého Ještědu od architekta Schäffera, která vyhořela a předcházela té Hubáčkově.
"K ní existují plány, fotografie i suvenýry. Právě stavba současného objektu byla pro hodně lidí trochu šok, protože po zániku starého hotelu čekali zase nějakou tradiční horskou chatu, a ne vesmírný koráb," připomněl ředitel.
Novodobý Ještěd pak expozice zmapuje nejen co se týče jeho vzniku, ale i další existence během čtyřiceti let. "Plánujeme umístit výstavu do velkého sálu a pojmout ji ne jako tradiční s vitrínami a popisky, ale spíš jako interaktivní, zážitkovou. Nechci zatím příliš prozrazovat, ale jestli to vyjde, bude to výjimečná expozice," láká Křížek.
Organizátoři expozice chtějí připomenout i kýč. "Známá silueta Ještědu se objevila na lecjakých upomínkových předmětech, jejichž estetické kvality jsou sporné. Dokonce se třeba i stalo, že si někdo na zahradě místo trpaslíků postavil model Ještědu," doplnil ředitel.
