Z lomu je vidět na Ralskou pahorkatinu a Lužické hory. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Dobyvatele vápence v třípatrovém lomu nahradili po sto letech turisté

  • 0
Bývalý vápencový Solvayův lom u Křižan, který si za sto let od ukončení těžby vzala příroda zpět, se díky péči ochránců přírody stal poutavým místem pro turisty. Odmění je třeba nádhernou vyhlídkou na Lužické hory a oblast Ralska.

Pokud počátkem minulého století trápilo obyvatele Liberecka špatné zažívání, patrně si vypomohli jedlou sodou, jejíž stopy vedly do Křižan.

Téměř až do dvacátých let zde totiž fungoval obří lom na vápenec, z něhož se soda vyráběla. Těžba tu skončila už kdysi dávno – psal se rok 1915, když na ředitelství společnosti Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu přišla zpráva, že ložisko vápence v Křižanech u Liberce je vytěženo.

Za sto let od ukončení těžby si příroda vzala prostory lomu zpátky a znovu je ovládla. Díky péči Českého svazu ochránců přírody se nyní z bývalého Solvayova lomu stal cíl turistických výletů.

„Kdo se k němu vydá, bude mít možnost nahlédnout do historie a zároveň poznat současnou přírodní a geologickou hodnotu tohoto magického místa. Odměnou za vyšlápnutý kopec mu navíc bude krásný výhled do krajiny,“ řekl Daniel Horáček z Českého svazu ochránců přírody.

Ze západní části lomu, který je nejrozsáhlejším v Ještědském pohoří, je nádherný výhled na Lužické hory a Ralskou pahorkatinu. „Vyhlídku doplňuje odpočinkové místo a informační tabule s historií lomu a popisem výhledu na jednotlivé vrcholy,“ doplnil Horáček.

Surovina pro výrobu sody se dobývala v třípatrovém lomu, ze kterého se pak lanovkou dopravovala a následně nakládala do vagónu na nedalekém nádraží.Lom odkryl i několik zajímavých krasových dutin, z nichž největší je Loupežnická jeskyně.

„Kromě fenomenální vyhlídky do krajiny s možností posezení určitě stojí za to porozhlédnout se i po vzácných rostlinách, které zde rostou. Kvete tu například orchidej kruštík tmavočervený, na podzim je možné obdivovat hořec brvitý. Pokud sem turisté zavítají k večeru, možná budou mít štěstí a uvidí netopýry vylétající ze svých úkrytů v jeskyních. Celkem zde bylo zaznamenáno deset druhů těchto hmyzožravých létajících savců,“ informoval Horáček.

Z nádraží po zelené a pořád nahoru

A jak Solvayův lom najdete? Když se vydáte z vlakového nádraží Křižany po zelené turistické značce směrem do Kryštofova údolí, narazíte zhruba po kilometru na rozcestí, kde se odpojuje žlutá značka. Ta už vás po pár desítkách metrů zavede přímo na místo.

Proč se lom jmenuje Solvayův? Ernest Gaston Joseph Solvay, jenž žil v letech 1838 až 1922, byl belgický chemik, průmyslník a filantrop. Roku 1861 objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku – takzvaný Solvayův proces.

Založil společnost Solvay & Cie. První továrna společnosti vznikla v roce 1863 v Couillet a brzy následovaly další ve Velké Británii, Spojených státech amerických, Německu a Rakousku. Dodnes je v provozu asi sedmdesát těchto továren. Na území dnešního Česka vyráběl podle Solvayova procesu ze solanky a z vápence uhličitan sodný závod v Neštěmicích.

Díky svým patentům byl Solvay značně bohatý a peněz užíval pro veřejné blaho – například v roce 1903 založil obchodní školu, která se později stala součástí Svobodné univerzity v Bruselu. Dvakrát byl zvolen do belgického senátu, ke konci svého života se stal dokonce ministrem.