Neštěstí se stalo loni 29. ledna na úzké sjezdovce zvané Liberecká při dojezdu k lanovce na Černý vrch. Lyžař tam v nepřehledném místě čelně narazil do pásové čtyřkolky jednašedesátiletého horského záchranáře, který jel na pomoc zraněnému. Lyžař utrpěl vážná zranění, kterým v nemocnici podlehl.
Zkušený člen horské služby pak čelil obvinění a později obžalobě z trestného činu usmrcení z nedbalosti. Hrozil mu rok až šest let vězení.
Soud ho uznal vinným a uložil mu devět měsíců vězení s podmínečným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců.
Čtyřkolka blikala, ale nehoukala
„Soudkyně dospěla k závěru, že obžalovanému nelze klást k tíži, že nejel na, či zcela při kraji sjezdovky, jak je stanoveno podle normy ČSN. Neboť konkrétní okolnosti na místě mu to objektivně neumožňovaly,“ uvedl mluvčí Okresního soudu v Liberci Přemysl Pechlát.
Podle rozsudku jel obžalovaný se zapnutou světelnou signalizací. Zvukové zařízení ale podle soudu nepoužil, přestože to nařizuje norma.
Díl odpovědnosti připsala soudkyně i poškozenému. „Bylo prokázáno, že rychlost jízdy, byť se jednalo o úzké místo sjezdovky se zlomem, tomuto nepřizpůsobil. Jel rychlostí okolo čtyřiceti kilometrů v hodině. V této rychlosti nebyl v daném místě schopen dostatečně rychle na překážku na trati zareagovat,“ dodal Pechlát.
V okamžiku nárazu už stroj údajně stál
Případ ale ještě nekončí. Obžalovaný s trestem nesouhlasí a odvolal se. U soudu vypověděl, že jel podle předpisů se zapnutým majákem i se zvukovou signalizací.
Hájil se tím, že jeho čtyřkolka jela zhruba 30 až 40 centimetrů od okraje sjezdovky. Tvrdil, že blíž kraji už jet nemohl kvůli nahrnutému sněhu. V okamžiku nárazu údajně už se svým strojem stál. Naopak poškozený podle něj jel vysokou rychlostí 50 až 60 kilometrů v hodině.
Tehdejší ředitel areálu Jan Svatoš po tragédii uvedl, že úsek už lépe zabezpečit nelze. „Na zúžení upozorňují značky, u horizontu, kde stará Televizní cesta protíná sjezdovku a je tam drobná terénní vlna, je také označení,“ řekl Svatoš.
Obžalovaný muž svahy Ještědu zná velmi dobře. Členem horské služby je přes třicet let, zaměstnancem patnáct. Dál zůstává ve službě.
„Nechci případ hodnotit, dokud neskončí a je mi moc líto toho, co se stalo, ale podle mého názoru to nebyla vina našeho pracovníka,“ myslí si náčelník Horské služby pro Jizerské hory René Mašín.
Podle znalců jel lyžař třikrát rychleji
Poukázal na to, že podle znalců jel lyžař v místě střetu třikrát rychleji, než bylo bezpečné. „Apelujeme na lyžaře, aby jezdili na dohled. Pokud je tam horizont, měli by jet tak, aby byli schopní zareagovat na to, co pod zlomem je. Mohl tam sedět lyžař, snowboardista, mohlo tam ležet dítě. V ten moment by šlo o úplně jiný problém,“ sdělil René Mašín.
Projednávání případu bedlivě sleduje. „Z pohledu organizace, která zajišťuje první pomoc na lyžařských svazích, jsem hodně nervózní. Tento problém se netýká jen kolegy z Ještědu, ale týká se všech kolegů z celé České republiky, kteří by mohli být kvůli své práci lehce kriminalizováni za věc, kterou nemohli ovlivnit,“ míní Mašín.
Tragická nehoda se na Ještědu stala i v roce 2005. Jednatřicetiletá žena tehdy při lyžování narazila do boku terénního auta a v nemocnici podlehla těžkým zraněním. Havarovala v místě, kde se sjezdovka křížila s takzvanou Televizní cestou, po níž jezdila auta ke skokanským můstkům.
Soud tehdy řidiče vozu zprostil obžaloby a konstatoval, že vina je na straně střediska. Sportovní areál Ještěd zaplatil ze své pojistky 240 tisíc korun druhovi zemřelé ženy. V místě křížení také vybudoval tunel, aby se podobná nehoda už nemohla opakovat.
