Jenže podle realistů by se taková služba nedala zaplatit. „Když budu méně výkonný lyžař, zaparkuji auto v Bedřichově a vydám se třeba na Jizerku, je pro mě naprosto nereálné, abych se na lyžích vrátil i zpět k autu.
Třeba přímé propojení mezi Jizerkou, Josefovým Dolem a Bedřichovem, což je zhruba dvacet kilometrů, zcela chybí. Tito lyžaři se tam raději ani nevydají,“ podotýká Zdeněk Rajsigl, vedoucí značkařského obvodu Liberec-Jablonec a předseda krajské komise značení Libereckého kraje.
Značení a cestovní ruch k sobě neodmyslitelně patří. Šéf značkařů poukazuje i na to, že linkový autobus, který spojuje Liberec s oblastí Jizerky, není pro běžkaře ideální, protože se na místo dostane pozdě.
„Objede spoustu obcí a zastávek, ale v principu to pro lyžaře nesplňuje to, co by mělo. Když se na místo dostanu kolem poledního, je to v zimě kdy se stmívá kolem čtvrté, pozdě,“ posteskl si Rajsigl.
Také studie rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory, kterou nechal vypracovat Liberecký kraj, zmiňuje nedostatky dopravy do centrálních nástupních míst na magistrálu.
Studie upozorňuje na přetížený Bedřichov
Plyne z ní, že dobré je spojení především jen kratších úseků. Pokud by navíc podle studie došlo k rozlišení nástupních a výstupních míst, omezili by lyžaři cesty auty. Ubyly by tak problémy, které kvůli tomu v horských střediscích vznikají.
„V jejím případě (automobilové dopravy) je totiž nutné vracet se na stejné místo, kde je zaparkovaný vůz,“ zmiňuje studie.
Hovoří se v ní o tom, že autobusové linky doplňují síť hromadné dopravy na dané trasy spíše na kratších úsecích.
„Z Liberce do Tanvaldu jezdí přímých autobusových linek minimum, většinou je třeba přestupovat v Jablonci nad Nisou a cesta trvá více než hodinu.“
Studie upozorňuje i na přetížený Bedřichov, kterému by pomohlo alespoň protažení autobusových linek směrem od Liberce přes Bedřichov až do Josefova Dolu.
Šéf značkařů Rajsigl nostalgicky zmiňuje pomocí skibusů bezvadně propojená údolí v Dolomitech. „Koupíte si kartu a na tu můžete jet lanovkou nebo využít hromadnou dopravu a projet několik středisek. Proč by něco takového nemohlo fungovat i v Jizerských horách?“ ptá se Rajsigl.
Podle starosty Janova nad Nisou Daniela Davida to má háček: „Otázkou je, kdo by takové skibusy zaplatil. Ani po letech diskusí u nás pořád nemáme Zákon o cestovním ruchu jako v Rakousku. Tam se peníze vracejí do cestovního ruchu a díky tomu si obce, areály a turistická sdružení mohou dovolit skibusy zaplatit.“
