Stavba ukrojila z pozemku zhruba 400 metrů čtverečních. Dalších asi 900 metrů hráz rozdělila a nedají se využít.
„Jde mi o princip. Stát se chová arogantně. Já kdybych cokoliv stavěl, musím mít všechny dokumenty v pořádku. Ale stát a státní podnik je asi mít nemusí. Má zkolaudovanou stavbu na cizím pozemku,“ uvedl syn vlastníka pozemků Petra Svobody Pavel.
Svobodovi zažalovali Povodí Labe o 128 tisíc korun pro bezdůvodné obohacení za užívání pozemků. A také za zmařenou investici. Pavel Svoboda totiž musel na parcele přestat chovat ovce, které mu ročně vynášely zisky 20 tisíc korun.
Žaloba je podána za období od 4. prosince 2013 do 3. prosince 2016. Za každý rok používání pozemků požadují žalobci 42,8 tisíc korun.
„Po dokončení stavby mi řekli, že se ovce nesmí na pozemku dál pohybovat. Chov jsem musel ukončit,“ řekl Pavel Svoboda během včerejšího přípravného jednání.
Hráz má zabránit povodni
Když přišly povodně v roce 2010, napáchaly v obci Višňová obrovské škody. Jen na obecním se vyšplhaly na 26 milionů, celkově na 272 milionů korun.
Rozbouřená řeka poničila silnice a celkem čtyři mosty. Přímo ve Vísce museli postavit zcela nový most.
Pokud v budoucnu dojde k další povodni, zmírnit škody má právě protipovodňová hráz. O jejím vybudování uvažovala obec už dříve, nejdůležitějším impulzem k zahájení projektu byly právě povodně v roce 2010.
Pavel Svoboda považuje hráz za potřebnou stavbu.
Upozorňuje ale na to, že původně o prodeji pozemků jednal s obcí. Měl s ní smlouvu o budoucí kupní smlouvě. „Počítal jsem s tím, že ovce budu muset přestat chovat. Předpokladem k ukončení chovu byl ale prodej obci. K tomu nedošlo. Povodí pak prodej neřešilo,“ řekl Pavel Svoboda.
Když se změnil stavebník a do hry vstoupilo Povodí Labe, Svobodovi o tom údajně nikdo neřekl. „Postavili stavbu na cizím pozemku, který zabrali, a bez svolení majitele. Můj klient navíc musel přestat s chovem,“ poznamenala Svobodova advokátka Eva Hromadová.
Téměř 1,4 kilometry dlouhá hráz mezi Vískou a Minkovicemi je zkolaudovaná od konce roku 2013. Stavěla se v rámci programu ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi II. Peníze šly ze státního rozpočtu.
Nikdo nás neinformoval, říká Povodí
Vlastník pozemků Pavel Svoboda uzavřel smlouvu o budoucí kupní smlouvě v lednu 2011. Podle dřívějšího vyjádření Povodí Labe se tím zavázal uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnických práv k pozemkům, které měly sloužit ke stavbě. Po jejím dokončení, a to nejpozději do půl roku po vydání kolaudačního souhlasu.
„Těsně před kolaudací stavby v polovině roku 2013, převedl pan Pavel Svoboda darovací smlouvou dotčené nemovitosti do vlastnictví inženýra Petra Svobody (otec, pozn. redakce). O této skutečnosti nás, jako investora stavby, neinformoval. Nemluvě o závazku, vyplývajícím pro něj z uzavřené budoucí kupní smlouvy, že pozemky v průběhu stavby nijak nezatíží a nezcizí,“ poznamenal před časem investiční ředitel Povodí Labe Petr Martínek.
Svoboda ale trvá na tom, že smlouvu měl jen s obcí. Tu prý o převodu pozemku informoval. „Nevyrozuměli mě o změně stavebníka. Povodí jsem ani nemohl informovat,“ hájí se Svoboda.
