"Mezi dělníky hledají firmy své informátory. Pozvou je do kanceláře, nabídnou jim tykání, lepší místo nebo vyšší mzdu," tvrdí odborář Milan Šubrt. (Ilustrační snímek)

"Mezi dělníky hledají firmy své informátory. Pozvou je do kanceláře, nabídnou jim tykání, lepší místo nebo vyšší mzdu," tvrdí odborář Milan Šubrt. (Ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Manažeři továren špehují nezákonně dělníky kamerami, tvrdí odborový boss

  • 67
Odboráři varují před novou vlnou špehování, jež se valí firmami v Libereckém kraji. Řada z nich dává kamery na místa, kde zasahují do soukromí zaměstnanců. Podobných případů se v poslední době vyrojily desítky.

"Chtějí dokázat, že zaměstnanci mají v práci prostoje a mohli by pracovat ještě víc," prohlásil předseda Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji Milan Šubrt.

Podle něj se bezpečnostní kamery mohou na některých místech používat, ke špiclování lidí ale sloužit nesmí. "Není samozřejmě správné, pokud někdo kouří jindy než během přestávek," řekl Šubrt.

"Na druhou stranu nelze, aby kamery natáčely pracovníky v okamžiku, kdy se škrábou na zádech. Je to v rozporu s právem člověka na soukromí."

Firmy musí mít k nasazení kamer stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů "Mnoho z nich však o vyjádření vůbec nežádá, a hrozí jim vysoké pokuty," upozornil Šubrt.

Možná si budeme stěžovat, hlásí Šubrt

"Když nám odboráři o nepovolených kamerách řeknou, tak jdeme nejdříve za manažery nebo majiteli firem. Snažíme se je přesvědčit, ať kamery odstraní. Není naším cílem připravit je o peníze. Kdyby ale na kamerách na nepovolených místech trvali, pak bychom si na Úřadu pro ochranu osobních údajů samozřejmě stěžovali."

Odborovým předákům nevadí, když bezpečnostní kamery hlídají vjezdy do továren, vykládací rampy nebo vchody do skladů. "Tam jde skutečně o ochranu majetku proti zlodějům," vysvětlil Šubrt.

"Ale nepřipustíme, aby někdo natáčel dělníky jenom proto, aby jim mohl zvednout výkonové normy. Manažerům firem při jednání o kamerách říkáme - Jak by se vám líbilo, kdybyste měli kamery u sebe v kancelářích a vaši majitelé by viděli, co v práci děláte."

Mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková potvrdila, že se stížnosti na kamery ve firmách objevují často. Záznamy z nich mohou sloužit k ochraně majetku. K tvorbě pracovních norem je ale využívat nelze.

Dělníci se rozhodně neflákají

Šubrt si nemyslí, že zaměstnanci v Čechách pracují méně než v západní Evropě. "Jenom si neumějí tak dobře rozložit práci, což vytváří dojem, jakoby se chvílemi poflakovali," podotkl Šubrt.

"V Německu lidé pracují pomaleji, ale pořád. U nás se ráno dělníci pomalu rozjíždějí, pak vrhnou do díla, po svačině trochu zpomalí, pak zase zrychlí a něco podobného se opakuje po obědě. Těsně před koncem směny už mají většinou hotovo. Někomu se pak může zdát, že nic nedělají."

Šubrt považuje produktivitu práce v českých továrnách za stejně dobrou jako v západní Evropě. "Našim dělníkům radíme, ať dělají rovnoměrně," konstatoval Šubrt.

Odborový předák si pamatuje i na to, jak kameru zneužil šéf bezpečnostní agentury. "Napojil ji na bezpečnostní systém firmy a doma z gauče sledoval, co dělají členové ostrahy," uvedl Šubrt.

Vadí mu, že jednatelé a majitelé firem zjišťují, kdo ze zaměstnanců nebo z odborářů na protizákonně nainstalované kamery upozornil. "Mezi dělníky hledají své informátory," prozradil Šubrt. "Pozvou je do kanceláře, nabídnou jim tykání, lepší místo nebo vyšší mzdu."