Nejlepší med je z řepky. Lidé tomu ale nevěří, říká včelař

  7:41aktualizováno  7:41
Díky němu funguje v Liberci Český včelařský institut a Včelařská škola. Podle Tomáše Moravce je vzdělání v oboru včelař v České republice nedostatečné. Chybí možnost denního studia, a to, co se nabízí, mívá rozdílnou kvalitu.

Sám se proto odjel vzdělávat do zahraničí. O českém medu říká, že je nejlepší na světě. A úplně nejchutnější med je prý z řepky, na to ale zákazníci moc neslyší.

Založil jste včelařskou školu, máte včelí farmu, ale pokud vím, tak ke včelám jste se dostal nechtěně?
Může za to pomsta tchánova bývalého kolegy z práce. Tchán k němu přijel na včelín, když tam měl exkurzi včelařů. A z legrace začal dělat chytrého, ačkoliv sám včelám nerozuměl. Ukazoval na jednotlivé úly a říkal: Tak, Láďo, tahle včelstva máš dobrá, tady to je špatný, tady máš problém s matkou a tak dále. Zkoprnělý kolega pak pravil, že mu to jednou vrátí. No a po 25 letech nám pod okny zavrčel traktor, na louce zůstala stát maringotka se třemi včelstvy a na ní cedule: Milý Edo, tady máš ty včely. Láďa.

Jaké byly začátky, když jste neměli o včelách ani páru?
Děda včelařil tři roky, ale moc se mu nedařilo. Říkal jsem, že to není možné, začal jsem číst odbornou literaturu. Jednou jsem jel pracovně na Moravu a tam jsem náhodou narazil na včelařský kurz. Za jeden den jsem se dozvěděl víc než za celé tři roky před tím. Ale chtěl jsem si vzdělání rozšířit, tak jsem se přihlásil na včelařské učiliště v Nasavrkách. Když to zjistil děda, přihlásil se taky. V 76 letech byl nejstarším učněm v republice. Pak jsem ještě vystudoval včelařskou školu v Drážďanech. A teď jsem se přihlásil na včelařskou fakultu univerzity v polské Toruni.

Vy budete mít vysokoškolský titul přes včely? To slyším poprvé.
Budu jen bakalář, magistra už asi dělat nebudu. U nás je problém, že včelařské vzdělávání je staženo jen na veterinární fakulty. Denní studium na středních školách není. Jen dálkové, protože není dost uchazečů. Na druhou stranu mluví statistiky o tom, že včelařství je nejdynamičtěji rostoucí učební obor v republice. Ale když se vám zvedne počet studentů ze 100 na 150, tak ten procentuální nárůst je samozřejmě vysoký. Další problém je, že jednotlivé školy mají velmi rozdílnou úroveň. Většina škol, které mají souhlas Českého svazu včelařů, učí to, co je v Čechách obvyklé a moc se nevěnují tomu, jak se to dělá v zahraničí. Proto se snažím studovat venku, tam sázejí na moderní způsob včelaření. U nás se pořád bere jako bible kniha o včelařství, kterou napsal inženýr Veselý před 50 lety. Ale včelařství se světově posunulo jinam.

Tomáš Moravec založil v Liberci Český včelařský institut a rovněž Včelařskou...

Tomáš Moravec založil v Liberci Český včelařský institut a rovněž Včelařskou školu. Kromě toho provozuje ve Smržově u Českého Dubu včelí farmu, kde nabízí zájemcům kurzy Včelařem na zkoušku.

V čem je ten rozdíl?
Už jsou novější technologie. Zahraniční výzkumné ústavy jedou dál. Hlavně co se týká nemocí včel. S těmi jsou velké problémy. Je tu kleštík včelí (varroa destructor), který dělá velkou neplechu. Jde o nepůvodního parazita, který naše včely oslabuje, objevují se pak u nich virózy. Dokud byly včely v normální síle, virózám se dokázaly bránit. To je teď horší, kleštík je hodně zdecimoval. Ale řada českých včelařů neléčí včely správně, léčí si je podle sebe, nedodržují léčebné postupy ani určenou metodiku, je to začarovaný kruh.

Přibývá u nás včelařů?
Čím dál víc lidí se pouští do včel, ale nechtějí se v tom vzdělávat. To se dá vydržet tak dva roky, třetím rokem pak většinou včely padnou. To už je pozdě a takový člověk je odrazený od chovu včel do konce života, pokud si nepřizná, že něco dělal špatně. Bohužel, současný trend vzdělání nenasvědčuje. Teď to říkám ve vší úctě: starší lidé už se učit nebudou, ti se drží toho, co znají. A mladí zase slyší slovo dotace pro včelaře: aha, tak se do toho pustíme. V Pardubickém kraji už zavedli, že kdo neabsolvuje základní školení, nemá na krajskou dotaci nárok. U nás v Libereckém kraji to snad bude od příštího roku.

Co říkáte na rozmáhající se trend včelaření ve městě?
Nevadí mi to, ve městě je vždycky dostatek pastvy pro včely, ač se to nezdá. Včelaření na střeše má výhodu, že včely nikoho neobtěžují. Jsou nahoře, ani je nezaznamenáte. Jen v létě se střecha musí chladit vodou, protože je rozpálená od slunce, což včelám nedělá dobře. Jsou včelaři, kteří si na včelách ve městě postavili svoji kariéru, svoji image ve stylu: my máme včely na budově Federálního shromáždění, na Národním muzeu, na krajském úřadě, na hotelu Hilton a podobně. I my máme v plánu dvě včelstva na komunitní zahradě v centru Liberce.

Říkal jste mi, že stáčíte zhruba dvě tuny medu ročně. Kolik toho vaše včely musí nalétat, aby jste na ty dvě tuny dosáhl?
Obecně platí, že na jeden kilogram medu musí včely navštívit jeden milion květů.

Koukám, že i tady ve Smržově máte kolem řepková pole. Jsou pro vás jako včelaře požehnání, nebo s tím máte problémy?
To je vážná otázka a na rovinu říkám, že na to neexistuje správná odpověď. Monokultura obecně není pro včely úplně v pořádku. Ale! Obrovský zdroj nektaru a pylu, který včely z řepky přinesou, je pro včelaře výborný, protože získáme velké množství medu. Nikdo si neuvědomuje, že řepkový med spolu s lipovým patří mezi nejkvalitnější medy, které vůbec existují. Jak lípa, tak i řepka obsahují látky, které lidskému zdraví prospívají. Ač to třeba u řepky zní zvláštně, tak obsahuje látky, které jsou protirakovinné. (Aktivují enzymy detoxikující karcinogeny z potravy a tím snižují riziko rakoviny tlustého střeva – pozn. red.).

U vašeho stánku na trhu jsem ale na skleničku s nápisem řepkový med nenarazila. Proč?
Protože bych ho neprodal. Lidé slyší slovo řepka a málem dostanou osypky, považují to za něco špatného. Ale když jim řeknu: tady máte pastový med, to je květový, jarní med (ve kterém je ovšem také řepka), tak to jim najednou nevadí. Ale kdybych rovnou řekl, že ta pasta je z řepky, tak ho nekoupí. Pak ochutnají a diví se, jak je dobrý.

Čili jako kupující jsme konzervativní, co se medu týká?
Spotřebitelé jsou velmi konzervativní a neuvědomují si, že český med – zdůrazňuji slovo český – patří mezi nejkvalitnější medy na světě. Nejsme tu až tolik zamoření chemií. A i když je naše země malá, tak i přes lány řepky tu máme medy smíšené, různorodé, žádnou monokulturu. Ve světě se dnes sice vyzdvihují jednodruhové medy třeba čistě kaštanové, čistě lipové, čistě akátové, levandulové, slunečnicové, ale ty nejsou tak lahodné jako medy smíšené.

Má smysl kupovat med v obchodních řetězcích?
Koupit si ho můžete, ale nebudete vědět, co kupujete. Na skleničce máte napsáno: směs medu z EU a mimo EU. Takže to může být med dovezený odkudkoliv ze světa. Ty medy se smíchají, aby dostaly nějakou chuť a barvu. Takže v tom můžete mít stejně dobře tropické medy jako medy z Asie, jsou tam medy z Evropy, ale nevíte, co přesně je to za med. Proto je lepší med český přímo od včelařů, který je místní a kvalitní. A je to i otázka pylu. Dnes je spousta lidí na něco alergická. Říká se, že na místní pyly jsme zvyklí, ale na ty zahraniční, exotické pyly, na ně zvyklí nejsme. I proto je pro alergiky lepší kupovat zdejší med.

A vy poznáte, jaký med včely udělají? Jak to zjistíte?
Neříkám, že poznám úplně všechno, ale poznám med podle chuti. Také vím, co kvetlo těsně před tím, než se vytáčí, a jaká byla převažující rostlina. Řepka je jasná, ta bude v každém jarním medu, i kdybyste nechtěla. Lípa je výrazná chuťově i vůní. Česká norma říká, že existuje med květový, medovicový (lesní) a smíšený. Květový je ten, kde převažuje květ. Medovicový je ze šťáv, které zanechávají na listech stromů a na jehličnanech mšice a červci, a ze šťáv, které samy vypouštějí stromy a rostliny. Medovicové medy bývají tmavé, ale musí splňovat dané fyzikálněchemické vlastnosti. Existují na to přístroje, ale běžný včelař je nemá. Takže na trhu prodává medovicový neboli lesní med a kontrola mu řekne: my jsme to změřili a vy podvádíte zákazníka, protože to žádný medovicový med není. Ale když to vydává za květový med, tak opět podvádí zákazníka, protože tam z květů skoro nic není. Takže skončíme u toho, že se to prostě označí cedulkou med a je na mě jako na včelaři, abych se se zákazníkem domluvil, jestli je to lesní, smíšený nebo květový med.

Co všechno se kontroluje?
Obsah sacharózy, pak elektrická vodivost, to je ta medovice. Je v ní velké množství minerálů, takže med je vodivější. Nejdůležitější je obsah vody. Med musí mít podle evropské normy pod 20 procent vody, podle české normy dokonce pod 18 procent. Když je vody víc, začne med kvasit. Sleduje se také HMF (hydroxymetylfurfural), chemická látka, která vzniká při ohřevu medu. Když med dlouhodobě ohřívám třeba na 40 °C, tak HMF stoupá. Jde o látku nevhodnou pro lidi, ale jde o běžnou součást medu, jen nesmí překročit danou hranici.

Má med nějakou dobu trvanlivosti? Může se zkazit?
Pokud bude mít dostatečně nízké procento vody, nezkazí se. Bohužel, má jednu nevýhodu, a sice že je hydrostatický. Snaží se srovnávat obsah vody s okolím. Proto, když bude v sušším prostředí, je to v pořádku. Obecně je ale med nejlepší první rok, rok a půl po vytočení. Ale i za deset let se dá normálně zkonzumovat.

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Škole, které se zřítila zeď, hrozí bourání. Auta musejí jezdit jinudy

Střední škola řemesel a služeb v jablonecké Podhorské ulici

Část zdi v prvním a druhém patře Střední školy řemesel a služeb v jablonecké Podhorské ulici se zřítila. Je to vážný...

Kvůli vyhlídce na Troskách se lidé bouřili, odhalí nová kniha o Českém ráji

„V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a...

Tři roky bádání, fotografování v různých ročních obdobích a v nohách stovky kilometrů. Tak by se dala shrnout práce na...

Ekologové chtějí omezit noční výjezdy rolby, její hluk ohrožuje tetřívka

Tetřívek obecný je jako krkonošský Cimrman. Nikdo ho neviděl a přece toká.

V Jizerských horách dramaticky ubývá kriticky ohroženého tetřívka obecného. Ekologové chtějí proto omezit zejména noční...

Najdete na iDNES.cz