„Dort jsme samozřejmě nechali ztvrdnout, čerstvý by mu neudělal dobře. Největší radost mu ale udělaly melouny, které přímo zbožňuje,“ informoval kastelán zámku v Zákupech Petr Weiss. Medvěd krom toho pozřel i několik meruněk a trs hroznového vína.
„Kuriózní je, že i při své zdánlivé neohrabanosti dokáže jednotlivé kuličky otrhat, stejně tak umí vyplivnout pecku z meruňky,“ podivil se památkář Vladimír Tregl.
Ovoce patří k medvědovým nejoblíbenějším pochutinám. Naopak nemá rád zeleninu.
„Když mu podstrčíme třeba salátové okurky, nastrká je do bazénku. Ví, že je pak musíme vylovit a tím se nám mstí,“ poznamenal Weiss.
Kromě toho chlupáč denně sežere dva kbelíky jídla, jeho jídelníček tvoří třeba vařené těstoviny, granule a již zmíněné ovoce.
Medoušek sice vypadá jako plyšová hračka, je to však šelma a od lidí ho musí oddělovat pevné mříže a elektrický ohradník. Již několikrát dostál pověsti, jakou medvědi mají.
„Jednou vyvedla v sousedství jeho výběhu kočka mláďata. Jedno kotě prolezlo mřížemi a chtělo si hrát, skončilo ale v medvědově žaludku,“ upozornil kastelán.
Petr Weiss patří do skupiny lidí, která medvěda krmí a stará o něj. Za čtvrtstoletí medvědova života už si stačil povšimnout jeho povahy. Medoušek je podle něj silný introvert.
„Jakmile se zavřou brány zámku, ožije. Lidi mu sice nevadí, ale občas nemá náladu, to pak na návštěvníky drze vyplazuje jazyk a syčí,“ podotkl.
Navzdory své dravosti je Medoušek oblíbenou atrakcí zákupského zámku. Dostal se sem ještě jako medvídě, které se ve své domovské zoo v Hluboké nad Vltavou zranilo na noze.
Kvůli dlouhé rekonvalescenci ho odebrali od matky a po delší pauze už se k ní vrátit nesměl, poněvadž by ho nepřijala.
Jako náhradní domov se tehdy nabízely Zákupy, kde žil již starší medvěd Michal. Ten trpěl samotou a Medoušek mu zpříjemnil podzim života. Michal byl utracen poté, co přestal chodit na zadní nohy.
Medoušek zůstal ve výběhu sám. V zajetí se medvědi dožívají kolem třiceti let, po Medouškově smrti chce kastelán chov medvědů v zámeckém příkopě zachovat.
