„Vzali jsme si úvěr 45 milionů korun. Vyvolávací cena vepřína je sice 12 milionů, ale přihlásit do dražby se může kdokoliv. A my se obáváme, že současný nájemce, německá firma Straathof, bude mít o vepřín také zájem a že nám těch 45 milionů ani nemusí stačit,“ líčí starosta Mimoně František Kaiser.
První kolo dražby již proběhlo, jednání je ale tříkolové a nikdo neví, kam až se může cena za areál vyšroubovat. Jeho hodnota je ale diskutabilní - pokud by tu chtěl někdo podnikat, tak jedině opět chovem prasat, na nic jiného se stáje nehodí. Město by chtělo vepřín zbourat a pozemek nabídnout například na stavbu bytů nebo pro malou průmyslovou zónu.
„Prasata už se tam v žádném případě nevrátí. Nemáme se už kam rozvíjet, tyto pozemky o rozloze osm hektarů by byly ideální například pro průmyslovou zónu nebo novou výstavbu. Bonusem samozřejmě bude, že město už nebude zapáchat a zhodnotí se i nemovitosti lidí v okolí prasečáku, neboť v nedávném stavu byly prakticky neprodejné,“ zdůraznil starosta.
Prázdný vepřín dnes obhospodařuje správce konkurzní podstaty, majitel výkrmny Jiří Hanuš se totiž dostal do insolvence. Na správce konkurzní podstaty ale podal Hanuš vylučovací žalobu v rámci insolvenčního zákona, viní jej totiž z toho, že umožnil německé firmě areál vybydlet.
„Správce konkurzní podstaty se mě rozhodl zlikvidovat, vepřín získal způsobem, který odporuje insolvenčnímu zákonu. Věc leží u Krajského soudu v Brně, ale výsledek očekávám při rychlosti české justice tak za deset let,“ poznamenal Hanuš.
Německá firma chce chov obnovit
Paradoxně tak může nastat situace, že vepřín někdo vydraží, ale k penězům se nikdo nedostane a bude se čekat na rozhodnutí soudu. Německá firma Straathof se netají záměrem chov prasat v Mimoni obnovit, pokud by areál koupila. Hanuš si myslí, že firma je se správcem konkurzní podstaty domluvená na tom, že areál koupí právě ona.
Kauza mimoňské velkovýkrmny se táhne už od roku 2012. Proti zápachu dokonce sepsali lidé petici, aby přiměli samosprávu jednat. Jen na webu hlasovalo v anketě 700 lidí o tom, že jim puch z velkovýkrmny vadí. Zákon je však v této situaci bezzubý.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Termín zápach je v něm totiž zakotven tak vágně, že nejde rozlišit, co je přirozený pach a co už obtěžující smrad. Město se proto letos pojistilo tím, že změnou územního plánu znemožnilo případnému budoucímu majiteli vepřína rozrůstat se.
Ekologický právní servis například Mimoni radil, aby se ve věci zápachu obrátili na soud v podobě takzvané sousedské žaloby. Tou by prý šlo napadnout, že zápach proniká na jejich pozemky v míře nepřiměřené místním poměrům a omezuje obvyklé užívání pozemku.
„Tato možnost obrany je v režimu soukromého práva a dá se uplatnit i v případě, kdy jsou dodržené stanovené emisní limity. Jestliže však zvolíme tuto cestu, je nutné si uvědomit, že žalobce nese důkazní břemeno, musí si opatřit důkazy, odbornou studii, případně svědectví,“ upozornila nedávno Eliška Bartošová, mluvčí Ekologického právního servisu. „Bohužel je ovšem nutné počítat s tím, že soudní spor může trvat měsíce i léta,“ dodala.
