Zámeček je údajně jedinou celistvou stavbou, která zbyla po spolku Schlaraffia. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Poslední šance pro Zámeček. Úředníci podruhé rozhodují, zda půjde k zemi

  • 30
Už jen dny se odpočítávají do rozhodujícího verdiktu nad Zámečkem spolku Schlaraffia v Jablonci nad Nisou. Již brzy totiž ministerstvo kultury rozhodne, zda bude dům prohlášen za kulturní památku, či nikoli.

Instituce sice už na konci roku 2013 rozhodla, že Zámeček je v tak slabé stavební kondici, že památkou být nemůže. Do hry se ale vložil ministr kultury Daniel Herman a dotlačil úředníky k tomu, aby svůj dva roky starý ortel přezkoumali.

„Přezkumné řízení stále probíhá. Rozhodnutí by mělo padnout v průběhu čtrnácti dnů,“ sdělila MF DNES mluvčí ministerstva kultury Kristýna Bernášková.

Pokud bude nový ortel opět zamítavý, už nic nebrání srovnání Schlaraffie v sousedství autobusového nádraží se zemí. Jelikož na stavebním úřadě jabloneckého magistrátu leží už několik měsíců žádost o odstranění stavby.

Jejím majitelem je Radek Malina, vlastník firmy Malina Safety, jež se specializuje na vývoj a výrobu produktů pro ochranu dýchání a jejíž sídlo je nalepené na budovu Zámečku.

„V případě, že objekt Schlaraffie nebude prohlášen nemovitou kulturní památkou, nelze dle platné legislativy jinak než odstranění stavby povolit,“ uvedl v odpovědi na jednu z interpelací městských zastupitelů náměstek primátora Lukáš Pleticha.

Zámeček je na spadnutí

Pokud ale ministerstvo rozhodne v případě domu z roku 1909, který zbyl údajně jako jediný na světě po trochu tajemném pánském spolku Schlaraffů, pozitivně, bude velmi složité dům zachránit.

Je totiž staticky narušen a doslova na spadnutí. Pravděpodobně by se musela postavit jeho kopie, která by vyšla na desítky milionů korun.

Majitel domu již několikrát uvedl, že nikdy se Zámečkem nepočítal.

„Když jsme kupovali Zámeček, zjišťovali jsme si na městě, zda jde o chráněnou památku. Protože památku bychom nekupovali, nechtěli jsme za ni mít zodpovědnost. Byli jsme ujištěni, že o památku nejde, že je dům navíc mimo městskou památkovou zónu a že to atributy památky do budoucna nenaplňuje. Tak jsme se pro investici rozhodli. Navíc jsme se od začátku netajili tím, že Zámeček nechceme, že nám jde o pozemky,“ řekl Malina loni v rozhovoru pro MF DNES.

Majitel budovy také nabídl, že ji prodá za symbolickou korunu tomu, kdo si ji z jeho pozemku odveze a znovu si ji postaví a opraví na pozemku vlastním. Žádný vážný zájemce se ale doposud nenašel.

Iniciativa proti zbourání domu

Malina tímto aktem reagoval na iniciativu studentky Terezy Žembové, která byla iniciátorkou petice na záchranu Zámečku a dokázala nasbírat a na ministerstvo kultury zaslat na tři tisíce podpisů. Celá kauza pak byla tématem nejrůznějších besed, Zámečkem se zabývalo i vedení města. Město ale budovu nikdy nemělo ve svém vlastnictví.

Zámeček, řečený Neisseburg, byl vybudován kolem roku 1909 jako sídlo celosvětového spolku Schlaraffia, který dodnes funguje, byť už ne na českém území, na způsob pánského klubu.

V organizaci se scházeli společensky vážení lidé, činnost spolku měla oddychový charakter a mezi zakázaná témata proto patřila politika, náboženství či finance.

Činnost spolku zakázali nacisté v roce 1939. Objekt po druhé světové válce patřil například automobilce LIAZ, která zde měla školicí středisko. Od devadesátých let budova chátrá. Vystřídalo se v ní několik majitelů, až nakonec připadla firmě Malina Safety.