"Výcvik potřebujeme, abychom při ostrých akcích nedělali chyby a neohrožovali zraněné lidi ani sebe," řekl ředitel záchranné služby v Libereckém kraji Stanislav Mackovík.
Výcvik práce v podvěsu a slaňování z vrtulníku stojí ročně zhruba 200 000 korun. V Libereckém kraji letos sehnali od sponzorů peníze na deset hodin výcviku.
"Ministerstvo nám ho přestalo platit loni, asi rok po bleskových povodních," poznamenal Mackovík. Při těchto povodních vysvobodili letečtí záchranáři ze zajetí rozbouřené Nisy dvaadvacet lidí.
"Kdyby letečtí záchranáři při bleskových povodních nezasáhli, bylo by ztracených životů mnohem více než pět. Mnoho lidí, které vrtulníky dostaly do bezpečí, už nemělo skoro žádnou sílu udržet se na střechách domů nad rozvodněnými řekami," upozornil Mackovík.
Za výcvik odpovídá provozovatel, argumentuje ministerstvo
Specialisté z liberecké letecké záchranné služby si ale připisují každý rok desítky extrémně těžkých zásahů i bez povodní. V létě slaňují pro turisty a horolezce do skal Českého ráje, v zimě létají pro zraněné lyžaře do Krkonoš a Jizerských hor (o práci leteckých záchranářů zde).
Pro ministerstvo to ale důvod k proplácení výcviku není. "Naše smlouva s leteckou záchrannou službou na léta 2009-2016 neobsahuje žádné ustanovení, že bychom měli provozovateli vrtulníku poskytovat úhradu za cvičné lety," prohlásil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Za to, aby vrtulníky dokázaly zachraňovat ohrožené lidi z těžko přístupného terénu, podle něj neodpovídá ministerstvo, ale provozovatel.
