Na levém snímku z roku 1941 je ještě vidět morový sloup, pravý záběr z roku...

Na levém snímku z roku 1941 je ještě vidět morový sloup, pravý záběr z roku 2015 už zachycuje jen jeho podstavec. | foto: vencovypindy.blogspot.com

Morový sloup po válce zmizel beze stopy. Nyní chystají jeho kopii

  • 2
Jen prázdný podstavec zbyl na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou po barokním morovém sloupu se sochou svaté Anny Samotřetí. Beze stopy po druhé světové válce zmizel, nyní by se mohla na náměstí znovu objevit jeho replika.

Na místě stál více než dvě století, chránil místní obyvatele před zlými nemocemi. Proto ho také lidé na počátku 18. století vztyčili. Dokládá to i jeden z nápisů na severní straně pískovcového kvádru, který sloup nesl.

Je v němčině a volně přeložený praví: V nouzi po ničivé epidemii v roce 1714 byl postaven hrádeckou městskou obcí ex voto. Stavební výlohy tenkrát platili dobrovolní dárci.

„Náměstí tehdy vypadalo jinak. Protínal ho už od středověku hluboký úvoz, takže ke sloupu vedly schody. Když pak cestu zasypali, sloup se ocitl na úrovni dlažby,“ popisuje mluvčí hrádecké radnice Vít Štrupl.

Na počátku 19. století se ještě dočkal opravy, kterou financoval městský soud, a pak znovu v roce 1837. Tu zase platil místní starosta Cajetan Schubert.

Sloup na smetišti

Svatá Anna, matka Panny Marie, která drží malého Ježíška - svého vnuka, vydržela na místě ještě dalších sto let. Před koncem 2. světové války ale místní sloup strhli. Důvodem mohla být narušená statika, kolem sloupu projížděla auta a to mu moc nepřidalo.

„O jeho dalším osudu nic oficiálně nevíme,“ říká Štrupl. „Někteří pamětníci říkají, že skončil na skládce na Kristýně, jiní že ho použili do základů budovaného sídliště Pod Tratí. Před tím byl nějakou dobu složený u hasičárny.“

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Sloup tak připomínala už jen kamenná deska o rozměrech asi 80 × 80 cm v dlažbě náměstí při vyústění Lékárnické ulice.

„Při opravě náměstí v roce 2009 archeologové odkryli poškozené základy morového sloupu s dalším stupněm. V zemi se dochoval také jeden ze čtyř sloupků, které byly spojeny řetězem a ohraničovaly prostor kolem,“ popisuje Štrupl.

„V té době se vynořil i nápad vrátit sloup zpět, ale to by znamenalo vytvořit jeho věrnou repliku, a to zrovna není levná věc, takže na něj nezbylo.“

Barokní památka se ale na náměstí přece jen může vrátit. Spolu s dalšími památkami v krajině česko-německého pohraničí.

O evropskou dotaci už zažádaly společně Hrádek s Frýdlantem a německou Žitavou. Projekt nese název Paměť v krajině Trojzemí a je rozložený na období do března 2019. To je také nejzazší termín, do kdy by svatá Anna mohla znovu hlídat hrádecké náměstí.