Sloup má nyní naději, že jej uvidí mnohem více očí než dosud. Příští rok by se totiž mohla zahrada, kterou vlastní římskokatolická církev, otevřít veřejnosti.
„Sloup je skutečným skvostem a my už jsme se dohodli s arciděkanskou farností na tom, že se celá barokní zahrada zpřístupní lidem. A doufáme, že se tak stane významným turistickým cílem i místem k rozjímání,“ prohlásil náměstek libereckého primátora Ivan Langr.
Sloup léta chátral
Morový sloup získalo město od církve darem v letošním roce a do jeho renovace investovalo necelých sedm set tisíc korun. Bylo to již potřeba, sloup dlouhá desetiletá chátral.
Jeho obnovy se ujal restaurátor Radomil Šolc. Během čtyř měsíců zbavil památku krusty z exhalací z topenišť, chemicky zpevnil pískovec, části, které chyběly, nahradil umělým materiálem a sladil barevné tóny. O tom, že jde skutečně o dílo, na němž pracoval sám Braun, ani na okamžik nepochyboval.
Restaurátor Radomil Šolc se podílel na obnově morového sloupu v barokní zahradě.
„Když na to dílo pohlédnete, vidíte, že je tak o dvě třídy jinde, než běžná barokní socha. Když pomineme oduševnělost a vtip v sochách, tak například Panna Marie má úplně typický plášť, krásné řasení draperie, které v té plastice vůbec nemá logiku. Materiály i zpracování od pleti, kůži i látky, to jsou znaky Brauna. Vše je zpracované s ohledem na materiál, aby to bylo co nejvěrnější. Když se třeba podíváte na kmen, k němuž je přivázán svatý Šebastián, pak Braun použil takový nástroj, kterým skutečně vykouzlil strukturu stromu. A když pohlédnete na ty svaly, vypadají až neuvěřitelně realisticky,“ popsal Radomil Šolc.
Roch dostal nový palec
Právě sochu svatého Šebastiána musel restaurátor sundat dolů. Jeho podstavec byl totiž rozlomený. Ať už proto, že Braunovi nevyšel kámen, nebo došlo zpracováním k jeho poškození.
„Nový je i palec levé ruky svatého Rocha, svatý Florian zase potřeboval nový hrot praporce,“ přiblížil restaurátor.
Poškozený byl rovněž obličej Panny Marie, ten se musel zpevnit speciálními šrouby. A stejně jako svatý Jan Nepomucký získala i ona novou svatozář.
Jinak byla podle Šolce památka poměrně zachovaná, nejhorší byly podstavce, kde chyběla zhruba čtvrtina původního povrchu.
„Když se konečně sundalo lešení, tak mě polilo blaho. Potěší mě, když se z toho udělá takový tajemný park, který se ale bude na noc zamykat. Někteří lidé mají tendenci na sochu lézt a demolovat ji,“ dodal umělec.
Zahrada se otevře návštěvníkům
Otevření zahrady i její zabezpečení je podle Radka Jurnečky, arciděkana římskokatolické církve, skutečně v plánu.
„Příští rok, od jara do podzimu, chceme zahradu otevřít veřejnosti. My se postaráme o úklid, město pak poprosíme o kamerový systém i nějaké lavičky. A na noc určitě budeme zahradu zamykat,“ zdůraznil arciděkan.
Zároveň připustil, že ani zamčená vrata některé vandaly nezastaví.
„Chodí sem v různém stavu a občas se stává, že si ze zastavení křížové cesty i samotného sloupu dělají horolezeckou stěnu. A v poslední době tu nacházíme i pohozené injekční stříkačky. Kamery tak budou nutností,“ dodal Jurnečka.
Zahrada ukrývá i Kapli Božího hrobu z roku 1722. I ona chátrá. „V příštím roce bych rád objednal posudek jejího stavu a v dalších letech pak nechal zrestaurovat,“ doplnil Langr.
