Most, který sousedí se spálovskou hydroelektrárnou, vznikal v neklidné době předválečného vzepětí let 1936 až 1938. | foto: Aleš Mastník, 5plus2.cz

Most na Semilsku zažil Hitlera i komunisty. Nyní je kulturní památkou

  • 1
Loni stavební firma zbourala staletý most na Kamenici v Bohuňovsku u Jesenného. Lidé proto raději nenechali nic náhodě a za další unikátní stavbu, spálovský most přes Kamenici u Semil, začali bojovat. Pomocí petice.

A dnes je betonový most v Podspálově, vyhlášený díky několika konstrukčním zajímavostem, kulturní památkou.

Za peticí, která záchranu stavby odstartovala, stáli od počátku i dva bozkovští písmáci Karel Čermák starší a Stanislav Hlava.

Ještě před pár měsíci Čermák podpisovou akci komentoval zdrženlivými slovy. „Nechceme, aby se nějak medializovala,“ vyslovoval obavy, aby se betonová stavba nedočkala osudu Bohuňovského mostu.

Nakonec se spálovské železobetonové dílo za podpory libereckého pracoviště Národního památkového ústavu podařilo prohlásit za novou kulturní památku.

Most, který sousedí se spálovskou hydroelektrárnou a zapadá do okolní dramatické přírody, vznikal v neklidné době předválečného vzepětí let 1936 až 1938.

Stavební firma, která v té době postavila ve vojenském prostoru Brdy důležitý zkušební železobetonový pěchotní srub určený pro obranu republiky, odvedla skvělou práci.

První most postavený šikmo k toku

I proto zůstal do dnešních dnů, až na zvětralé betonové zábradlí, v dobré kondici.

„Podle všeho to je první most v Československu, postavený šikmo na tok řeky. Další neobvyklostí je jeho spád i konstrukční řešení, kdy mostovku podpírá oblouk tvořený dvěma samostatnými segmenty s odlišným založením a dokonce se vzájemným posunem,“ vysvětluje Roman Hedvičák, pracovník památkové péče v Semilech.

Stanislav Hlava, narozený v roce 1926, pamatuje doby, kdy se šikmý most stavěl.

 „Dříve tu vedla jen pěší lávka přes Kamenici, asi dva metry nad hladinou vody. A když se voda zvedla, často jej zaplavovala,“ vzpomíná.

V roce 1936 se začala stavět silnice ze Železného Brodu do Vysokého. „Most se na rozdíl od cesty, která navždy skončila na Podbozkově, podařilo dokončit. Ve směru na Podbozkov dokonce stával dřevěný pracovní tábor,“ vzpomíná Hlava.

Dokončovací práce na cestě i mostu probíhaly v době, kdy už Hitler táhl Evropou. Lágr tu stojí dodnes, stejně jako označení letopočtu 1939 nad jeho vchodem.

Mezi další chráněné mosty na Semilsku patří i klenutý most v Peřimově a dřevěný zastřešený most v Bystré. Jeho technický stav je však špatný.