Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Symbol jednoty zůstává na papíře, most přes Nisu brzdí eurobyrokracie

  20:20aktualizováno  20:20
Na unijní paradox sjednocené Evropy obnažený na dřeň ukazuje plán stavby mostu přes Nisu v česko-německo-polském trojmezí. Uprostřed řeky leží pomyslný bod, kde se stýkají troje hranice. A kruhový most má sice spojit tři země a národy, ve skutečnosti je však rozděluje propast rozličných zákonů, které stavbu roky brzdí.

Uprostřed řeky Nisy leží pomyslný bod, kde se stýkají české, německé a polské hranice. Kruhový most má tyto tři země a národy spojit. (28. dubna 2016) | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Během čtvrteční návštěvy Žitavy problém zaujal i německého prezidenta Joachima Gaucka. V budově místní radnice stál nad trojrozměrným modelem budoucí stavby mostu pro pěší a cyklisty a divil se.

Vedle něj byli mimo jiných politiků také představitelé Hrádku nad Nisou a Žitavy. Tato města se spolu s polskou Bogatyní roky snaží stavbu přivést na svět. Jenže každá země má jiné stavební zákony. Kvůli nim se začátek stavby protahuje.

„Tohle je zdánlivě malé téma, ale z pohledu problémů, které obsahuje, neskutečně složité. Nerozumím tomu, že takto jednoduchá stavba, která dokáže spojit tři země, neustále naráží na potíže,“ zmínil Gauck.

„Symbolický akt smíření a sblížení tří zemí, stejně jako sjednocené Evropy, kdy jsou si všichni rovni, naráží na evropskou byrokratickou propast,“ posteskl si starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.

Fotogalerie

Stavba mostu se chystá od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. I po dvanácti letech je ale jen ve fázi studie a jejího projednávání.

„Jsme ve sjednocené Evropě, každá ze tří zemí si ale ponechala svoji identitu v rámci stavebního práva. To znamená, že máme jednu stavbu, ale budeme muset mít tři stavební povolení. Je to paradox a nesmysl,“ vysvětlil jeden z trablů připravované stavby starosta Horinka. Stavba je podle něj zajímavá nejen jako symbol, mohla by ale také pomoci přilákat víc turistů a stát se vyhledávaným cílem.

Podoba mostu se váže k dávné legendě o králi Artušovi

Konstrukce mostu nabízí zajímavé architektonické řešení. Kruhová stavba nad bodem trojmezí symbolizuje rovnost. Idea vychází z legendy o králi Artušovi, který se u kulatého stolu scházel se svými rytíři na hradě Kamelot. Most musí ležet nad úrovní stoleté vody. Stavba bude zavěšená na třech ramenech a bude nést sama sebe.

Další zatím nepřekonatelnou překážkou jsou také peníze. Projektový odhad stavby hovoří o 20 milionech korun. Dnes ale není pravděpodobné, že by sumu zaplatila rovným dílem všechna tři města. Nejschůdnější je proto žádost o evropskou dotaci. Jenže potíž je v tom, že tři země nemohou na jeden projekt čerpat evropské dotace.

„Skutečnost, že se na radnici v Žitavě o mostu mluvilo na nejvyšší úrovni před německým spolkovým prezidentem, může stavbu někam posunout. Dostává se do povědomí politických špiček a třeba se najde i zdroj financování,“ myslí si starosta Horinka.

„Jsem rád, že se německý prezident mohl seznámit s problémy stavby a stejně jako my ostatní vyjádřil překvapení nad tím, že je dnes stále takový problém postavit společnou stavbu ve třech zemích. Třeba to opravdu přispěje k tomu, že se stavba pohne,“ zmínil hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Češi si u Gaucka stěžovali i na pomalé vlaky

Jeho protějšek, landrát Lange ze Zhořelce prohlásil, že stavba do pěti let vznikne. Na schůzi mimo jiné zaznělo, že by se na stavbě mohly podílet kraje.

Politici však na zhruba hodinovém setkání s prezidentem hovořili i o jiných věcech. Hejtman Půta Gaucka například upozornil na problém s železničním spojením z Žitavy do Liberce. Přes polské území jezdí vlaky kvůli špatnému stavu trati krokem (více čtěte zde).

Pokud by Poláci přistoupili k opravě, vlaky by mohly být v Liberci o čtvrt hodiny dříve. „Pana prezidenta Gaucka jsem požádal, jestli by se o problému mohl zmínit na chystané schůzce s polským prezidentem,“ zmínil hejtman Půta.

„Prezident se mimo jiné zajímal o to, jak v trojzemí funguje cestovní ruch. Osobně si myslím, že přeshraniční ruch v regionu funguje dobře, ale pořád se nepodařilo prodat celý region v evropském kontextu. Aby do Liberce a jinam jezdili lidé z větší dálky. Pořád je to nevyužitý potenciál trojzemí,“ zmínil náměstek libereckého primátora Jan Korytář, který nyní na pár týdnů přesídlil do Žitavy a na setkání zastupoval Liberec.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Strážný měl na věži věznice mobil a poslouchal hudbu, dostal podmínku

Strážný věznice v jabloneckých Rýnovicích dostal u soudu podmínku za to, ve službě poslouchal hudbu z mobilního telefonu a pak jej odmítal nadřízeným vydat....  celý článek

Pavel Marek (na snímku) čelí kritice z mnoha stran.
Nemocnice znají nové ředitele, v užším vedení liberecké zůstane Nečesaný

Pavel Marek a Richard Lukáš povedou dvě největší nemocnice v Libereckém kraji. Marka už minulý týden jmenovalo představenstvo českolipské nemocnice. Richarda...  celý článek

Olympijský vítěz David Svoboda si v Jablonci otestoval, jaké to je, pracovat s...
Tělocvik je dnes opomíjený, stýskal si olympijský vítěz v Jablonci

Když David Svoboda, držitel světového rekordu v počtu bodů v moderním pětiboji, nedávno oznámil konec své sportovní kariéry, uvedl, že se chce věnovat výchově...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.