Soud ve středu uznal vinným čtyřiadvacetiletého Filipa Rathovského. Za úmyslné ublížení na zdraví s následkem smrti a výtržnictví mu vyměřil tříletou podmínku s pětiletým odkladem. V nejpřísnějším odstavci mu přitom hrozilo pět až deset let vězení.
Rozsudek ještě není pravomocný, státní zástupce i obhájkyně si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
„O nutnou obranu prokazatelně nešlo. Poškozený sice vyvolával konflikty, ale v tomto případě nenapadal. Obžalovaný také před útokem zrychlil krok a musel vědět, že rána do obličeje ublíží. Ale smrt způsobit nechtěl,“ uvedla předsedkyně soudního senátu Eva Drahotová.
K trestu pod sazbou se senát rozhodl kvůli několika polehčujícím okolnostem. Rathovský například nikdy nebyl trestán a několikrát projevil lítost nad tím, co se stalo.
Napadený muž byl několikrát stíhaný násilník
Zatímco útočník Rathovský nemá zatím ani jeden záznam, napadený
osmadvacetiletý Jan V. byl za výtržnictví opakovaně před přestupkovou komisí. Kvůli výtržnictví i krádežím byl několikrát trestně stíhán i odsouzen.
U soudu zaznělo, že například ranou do obličeje způsobil jednomu z poškozených otřes mozku i zlomeninu nosu, do obličeje udeřil také ženu.
Podmínku tak Rathovskému ve své závěrečné řeči navrhoval dokonce i státní zástupce.
„Na obžalovaného byl delší dobu vyvíjen tlak a byl provokován. Snažil se to ukončit. Žil řádným životem, poškozenému se snažil pomoci. Mám zato, že je opodstatnění k mírnějšímu trestu,“ zmínil státní zástupce Radim Kadlček.
Upozornil ale na to, že Rathovský nejednal v nutné obraně. „Nutná obrana nesmí být nepřiměřená útoku. Může být intenzivnější než útok, ale ten musí trvat. Mám zato, že vůči obžalovanému útok neprobíhal,“ řekl Kadlček.
Obhajoba naopak vyzdvihla, že se Rathovský Jana V. bál. Už rok před tragickým incidentem se pohádali v hospodě v Doksech. Od té doby Rathovský podle výpovědí čelil výhrůžkám a slovním útokům.
„Konflikt vyvolal poškozený. Vyhrožoval, vulgárně nadával. Obžalovaný navíc znal jeho minulost a měl důvod se obávat napadení,“ pronesla obhájkyně Rathovského ve své závěrečné řeči.
Útok zachytily kamery
Soud vyslechl řadu svědků, výpovědi se značně lišily. Za stěžejní důkaz ale soud považuje záznam z kamerového systému. Z něj je patrné, že se obžalovaný před útokem rozběhl proti poškozenému.
Ten se pak po ráně do obličeje skácel bezvládně dozadu. Po úderu do trojklaného nervu byl paralyzován a pád nijak reflexivně nezbrzdil.
„Spadli jsme. Hned jsem poznal, že je zle. Z uší mu tekla krev. Volal jsem na lidi kolem, ať zavolají záchranku,“ přiblížil Rathovský, co se stalo po úderu.
Jan V. po pádu utrpěl zlomeninu týlní kosti, zhmoždění mozku, došlo k otoku mozku. Poškozený upadl do kómatu.
„I přes vysoce specializovanou péči byla prognóza nepříznivá. Rozhodnuto bylo v okamžiku, kdy hlava dopadla na zem,“ uvedl soudní znalec Radovan Havel.
