„Pilířem budou historické automobily ze soukromých sbírek. Boveraclub by nám měl zapůjčit jednu tramvaj, sehnali jsme dokonce parní lokomotivu, která tahala uhlí v povrchovém dole u Zhořelce,“ přiblížil mluvčí muzea Petr Kumpfe.
Expozice nabídne kolem 20 exponátů spojených s regionem Liberecka, polovina se bude časem proměňovat. Kromě samohybů zde budou i automobilové modely a motory, které si půjde osahat.
Muzeum chce přilákat nejen zaryté automobilisty, ale hlavně mládež.
„Chceme spolupracovat s libereckými školami, zřídit tu kroužek. Technické obory dnes nejsou mezi studenty moc oblíbené, ale co by byl Liberec bez nich? Město přitom své velikosti vděčí právě průmyslu,“ podotkl Jiří Němeček, předseda spolku Technické muzeum Liberec.
Část exponátů bude ze sbírek Milana Bumby, který provozuje ve Vratislavicích automuzeum. Zapůjčí některé z exemplářů Porsche, chce sehnat i automobil R. A. F., což je legendární veterán z automobilky v Liberci (Reichenberger Automobil-Fabrik). Tu založil Theodor von Liebieg.
„Je to můj sen. Zatím nemůžu říct s jistotou, jaké další značky tu budou, ale určitě je na co se těšit. Autoveteránů spojených s Libercem existuje celá řada,“ láká Bumba.
Technické muzeum bude mít otevřeno od úterý do neděle vždy od 10 do 17 hodin.
Nejdražší na muzeu bude pojištění veteránů
Vstupenka pro dospělého vyjde na sto korun, dětská bude za 40. Lidé sdružení ve spolku totiž všechno dělají svépomocí a musejí zaplatit hlavně vysokou pojistku, kterou budou autoveteráni chránění před krádeží či poškozením.
„V součtu tu budou auta za 15 milionů, pojistka bude nejvyšší položka. Dalšími náklady budou energie a také mzdy,“ vypočítává Jiří Němeček.
Ze vstupného by se tyto náklady nepokryly, proto zhruba polovinu provozních nákladů, které jsou vypočítány na 1,2 milionu ročně, zaplatí sponzorské dary od průmyslových firem a podniků v Liberci.
„Už s nimi jednáme, zatím nás nikdo neodmítl a všem se spojitost s naším muzeem moc líbí. Navíc jsme získali zvučné kontakty v Sasku,“ prozrazuje Petr Kumpfe.
Pavilon G libereckého výstaviště sloužil až doposud jako prodejna koberců, během veletrhů Dům a zahrada a Dům a bydlení jej využívali vystavovatelé.
Město se k pronájmu pavilonu Technickému muzeu odhodlalo poté, co zkrachoval plán přeměnit celé výstaviště na muzeum tramvají.
