Horská služba v Jizerských horách byla založena 16. ledna 1964.

Horská služba v Jizerských horách byla založena 16. ledna 1964. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Acylpiriny i saně jak loďka. Taková byla horská služba, ukazuje muzeum

  • 2
Pod Ještědem si lebedí historie vedle pípy a hrnce s gulášovou polívkou. Nedávno otevřené muzeum horské služby se totiž nachází v chatě Pláně. Exponáty visí ve výčepu, jídelně i na chodbách slavné horské boudy.

Do jakého zavazadla patří deset kostek cukru, deset tabletek acylpirinu a náhradní rukavice? Přece do batohu první pomoci, s nímž horská služba vyrážela v dávných dobách zachraňovat zraněné lyžaře.

Kdo chce vědět víc, ať zkusí výšlap na chatu Pláně pod Ještědem. Nad stoly, kde turisté sedí nad pivem nebo si dávají "dlabanec", má horská služba svérázné muzeum. Nejrozměrnější exponáty visí na chodbě.

"Výstava je pro lidi zajímavá. Ukazuje jim dobu, kdy práce záchranářů byla mnohem víc o lidské síle a obětavosti než o moderní technice," řekl náčelník Horské služby v Jizerských horách René Mašín.

"Exponáty jsou z našich skladů. Na výstavě jsme se domluvili s nájemcem chaty Pláně. Právě v ní byla před šedesáti lety založena Horská služba pro oblast Jizerských hor a Ještědu."

Svetr prvního náčelníka záchranářů

Útroby chaty odhalují nejedno archivní tajemství, spojené s šedesátiletými dějinami horské služby v Libereckém kraji. Lze tam vidět svetr prvního náčelníka záchranářů v Jizerských horách Vladimíra Veleho. V expozici je vyobrazený se svou oblíbenou dýmkou. Dožil se požehnaného věku 92 let.

"Líbí se mi tady. Byla jsem tady i v neděli. Výstavu si právě prohlížely dvě skupiny turistů a živě se o ní bavily," svěřila se pod historickými textovými a obrazovými dokumenty Lída Novotná. Pod Ještěd si vyšlápla v úterý z Liberce s dámami z Prvního libereckého spolku paní a dívek. Všechny se shodly, že vůbec netušily, jak to měla horská služba ve svých začátcích těžké.

Finské a kanadské sáně, upevněné na stěny chaty, působí hřmotně a připomínají lepší ohoblované fošny. A ve srovnání se současnými pomůckami na svážení zraněných váží "tunu".

Finské sáně vypadají jako loďka a opravdu se nehodí pouze na sníh. Dokládá to snímek, jak na nich záchranáři brázdí hladinu rybníka. "Finské sáně ale původně nesloužily ke svážení zraněných lidí. V Norsku na nich vojáci tahali munici," prozradil Mašín. Na americkou dlahu, jež fixovala zlomeniny nohou, stačila před několika desítkami let dvě krátká prkna změkčená molitanem a stažená provázkem.

Co je rakouský vozík?

"Horská služba vznikla před šedesáti lety přímo v naší chatě, tak kde jinde bychom měli výstavu o ní udělat než tady," prohlásil nájemce Plání Pavel Kabátek. "Záchranáři jsou naši kamarádi a expozice o nich je poděkováním za to, že pomáhají lidem v neštěstí."

Na chodbě chaty dominuje ve vzduchu zavěšený rakouský vozík. Vedle něj visí přídavné kolečko - důkaz, že vozík nasazovala horská služba na letní transport zraněných.

Výstavu zdobí také menší exponáty ze 70. a 80 let minulého století jako mačky, cepín, lékárnička, nezvykle masivní baterka - čelovka a těžká vysílačka v koženém obalu, do níž by se vešly desítky dnešních mobilních telefonů.

Ve vitrínách se nachází také průkaz člena horské služby z roku 1988 a na cyklostylu vytištěná záchranářská příručka s kresbami "improvisovaných skluzů". Jako nouzová nosítka se tehdy používaly lyže, pospojované dvěma bundami větrovkami.

Bambusové hole s nebezpečnými špicemi

K expozici patří také příběhy o zásazích horské služby. Čtenáře vrací například do doby, kdy lyžaři jezdili s bambusovými holemi s nebezpečnými železnými špicemi.

"Nadšená mladá sportovkyně se nešikovně smekla a při nemotorném pádu si propíchla bambusovou holí nohu od stehna až po lýtko. Bambusová tyč s kovovým hrotem i závlačkou projely skrz naskrz nohou, snadno, jako když nůž zakrojí do másla. Jen uvolněný kroužek hole se zasekl v místě vpichu ve stehně."

Výstava u návštěvníků chaty zabírá. "Většina našich hostů si ji prohlédne," poznamenala servírka. Jak dlouho expozice o horské službě na Pláních zůstane, není zatím jasné. Kabátek by ji chtěl v chatě nechat alespoň rok, záleží však na horské službě, dokdy exponáty zapůjčí.