Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Běžkaře má do budoucna spasit technický sníh vysoko v Jizerských horách

  7:02aktualizováno  7:02
Kolečka s technickým sněhem, položená vysoko v horách, mohou zachránit běžecké lyžování v Libereckém kraji. Jeden okruh, kde by se dalo jezdit i v tak teplé zimě, jaká přišla letos, chystají v Kořenově. Vymysleli ho na loukách pod Štěpánkou v nadmořské výšce kolem 800 metrů.

Běžkaři už se v Jizerských horách bez sněžných děl neobejdou. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Druhé kolečko s technickým sněhem už slouží mezi Bedřichovem a Novou Loukou. Vzniklo kvůli Jizerské padesátce, obec Bedřichov i Liberecký kraj ho ale chtějí běžkařům nabízet po celou zimu.

Jak funguje sněžné dělo

Sněžné dělo funguje, zjednodušeně řečeno, jako větrák. Je do něj pod vysokým tlakem přivedena voda, zasněžovací systém ji rozptýlí pomocí tlakového vzduchu - u vrtulového i pomocí ventilátoru - do prostoru, kde se během pohybu ve studeném prostředí kolem kondenzačních jader začnou vytvářet krystaly technického sněhu. Ten potom dozrává, dokrystaluje, mrzne na zemi.

„Letošní zima je hodně špatná podobně jako předchozí dvě. Pokud se počasí v příštích letech nezmění, tak hrozí, že dole na Tanvaldsku nenapadne pro běžkaře dost sněhu,“ říká kořenovský místostarosta Stanislav Pelc.

„Dětem z lyžařských oddílů nezbyde nic jiného, než jezdit trénovat o tři sta čtyři sta metrů výš. I proto bychom na příští zimu měli rádi v Příchovicích kolečko dlouhé sedmnáct set metrů a na něm umělé osvětlení.“

Běžecký okruh by se rozkládal nedaleko od sjezdovky U Čápa, kde funguje systém na výrobu technického sněhu. Podle Pelce by se dal za dva za tři roky využívat také na přípravu osvětleného kolečka, pokud by nenapadl přírodní sníh.

„Okruh s osvětlením vyjde na šest set tisíc korun,“ podotýká Pelc. „Zařadili jsme ho mezi projekty česko-polské pohraniční spolupráce a požádali jsme o dotaci z Evropské unie. Jestli peníze získáme, se rozhodne v druhé polovině letošního roku.

Nebýt umělého sněhu, nejela by se ani Jizerská 50

V Bedřichově vytvořili na začátku ledna z technického sněhu pětikilometrový běžecký okruh. Bez něj by odpadla Jizerská padesátka. Kolečko v sousedství stadionu se hodilo i po závodu ze Světové série dálkových běhů, kdy Jizerskou magistrálu pokrývalo málo sněhu.

„Rádi bychom u běžeckého stadionu vybudovali alespoň šesti až osmikilometrový okruh se systémem na výrobu technického sněhu. Uvažujeme také o umělém osvětlení. Běžecké stopy v Bedřichově ale vedou lesem ve třetí zóně Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory - na rozdíl od kolečka v Kořenově, kde ho plánují na loukách,“ tvrdí bedřichovský starosta Petr Holub.

„Rozumíme tomu, že ekologům z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory se osvětlený les příliš nezamlouvá. Navíc si mnoho běžkařů zvyklo jezdit s čelovkami a bez osvětlení se obejdou. V současné době již máme osvětlený prostor stadionu v Bedřichově. Pokud bychom několik stožárů přidali, dokázali bychom vytvořit osvětlený okruh dlouhý dva až tři kilometry.“

Běžecký okruh s technickým sněhem připadá užitečný Libereckému kraji, což Bedřichov v jeho úsilí povzbuzuje. „Jsme malá obec se třemi sty stálými obyvateli a s ročním rozpočtem deset milionů korun. Na vybudování systému technického zasněžování u běžeckého kolečka sami nestačíme,“ uvádí Holub.

„Bude stát určitě miliony korun a možná dokonce více než deset milionů. Podpora Libereckého kraje pro nás znamená hodně. Doufáme také v pomoc ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.“

Ochráncům přírody technický sníh nevadí

Kvůli běžeckému okruhu, napojenému na technické zasněžování, svolal hejtman Martin Půta schůzku mezi Libereckým krajem, obcí Bedřichov, Lesy České republiky a Chráněnou krajinnou oblastí Jizerské hory. „V březnu bychom už měli mít jasno, do čeho se pustíme,“ dodává Holub.

Jiří Hušek, regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, okruh s technickým sněhem v lesích u Bedřichova neodmítá. „Technický sníh neznamená pro ochranu přírody problém. Souvisí s ním ale výstavba rozvodů elektřiny a vody. Bedřichov ji nejdříve musí vnést do svého územního plánu,“ konstatuje Hušek.

„Teprve pak může začít o technickém zasněžování tratí jednat. Okruh z Bedřichova by měl mít kolem pěti kilometrů, rozhodně ne například dvacet. Dovedu si ho představit v širokých lesních průsecích, ale ne na úzkých cestách. Pokud se týká umělého osvětlení, z našeho pohledu není dobré ho tahat do lesa.“

V Bedřichově u stadionu se nachází vodní nádrž, na kterou by se mohl napojit zasněžovací systém pro okruh v lese. „Nyní z ní lze brát přibližně čtyřicet litrů za vteřinu, což letos stačilo pro tři sněhová děla. Nesmíme ale zapomínat na sjezdovky, pro něž odebírá skiareál vodu ze stejného zdroje o něco níže,“ podotýká Holub.

„Další variantou je výroba technického sněhu u úpravny vody v Bedřichově. Tam bychom mohli využívat vodu, jež proudí do úpravny z josefodolské přehrady. Technický sníh bychom mohli na běžecký okruh od úpravny rozvážet stejně jako před letošní Jizerskou padesátkou.“



Nejčtenější

Na vrcholku Ještědu hořel les, hasiči nasadili vrtulník a letadlo

Požár lesa na Ještědu pomáhají hasit i letadla (13.8. 2018).

Stovka hasičů likvidovala šest hodin požár na vrcholku Ještědu. Vzplanul zde lesní porost. Kvůli svažitému terénu...

Ať prezident počká. Rada nejdřív chválil tým: Můžeme soupeřit s každým

Jablonecký trenér Petr Rada huláká na své svěřence během utkání proti pražské...

Dorazil mezi novináře, pustil se do hodnocení zápasu a vtom mu začal vyzvánět telefon. „Omlouvám se, to je prezident....



Liberecké ANO chce zbourat bazén a stavět nový. Babiš mluví o ptákovině

Problémy bazénu způsobují vysloužilé technologie.

Zbourat libereckou plaveckou halu a postavit s pomocí státní dotace novou v městském Sport parku, do něhož patří také...

Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...

Simonova vila v Liberci vstala z mrtvých, zachránil ji Vojtěch Pražma

Vila v Liberci vyrostla v letech 1926-1929 v zahradě mezi dnešní Husovou a...

Dvacátá léta byla dobou mnoha stylů. Jedním z nich byl art deco vycházející ze secese, který si pohrával se stylizací...

Další z rubriky

Hradby Bezdězu vysvobodí z horka. Okolí je ale vyschlé na troud

Bezděz (19. srpna 2018)

V konejšivém stínu, který vrhá brána, oddechoval těžce chundelatý velký pes. Jeho pán ho ne a ne přemluvit, aby vstal a...

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Simonova vila v Liberci vstala z mrtvých, zachránil ji Vojtěch Pražma

Vila v Liberci vyrostla v letech 1926-1929 v zahradě mezi dnešní Husovou a...

Dvacátá léta byla dobou mnoha stylů. Jedním z nich byl art deco vycházející ze secese, který si pohrával se stylizací...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz