Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Štědrý den chodí myslivci do lesa bez pušky, plní zvířatům krmelce

  8:40aktualizováno  8:40
Také myslivci mají na Vánoce svoje zvyky. Chodí do lesa ke krmelcům a nosí zvěři potravu. Lidé by neměli podle myslivců lesní zvěři přilepšovat sami a dávat jí vánočky či čerstvé a sladké pečivo.

Ilustrační foto. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Já jsem chodil s tátou do lesa o Vánocích odmalička. Když jsem byl úplně malý, posadil mě táta na boby a táhl do lesa. Maminka mezitím doma připravovala večeři, chystala dárky. Vrátili jsme se promrzlí, a o to víc nám potom chutnalo," vzpomíná na rodinné Vánoce Jiří Formánek, člen Mysliveckého sdružení v Bílém Kostele.

V této obci je již druhé volební období starostou. Tento zvyk dodržují Formánkovi otec se synem dodnes. "Rozvěsíme jablka na krmelec, přidáme mrkev, žaludy, které jsme na podzim nasbírali," popisuje Jiří Formánek.

Neumí si Štědrý den bez tohoto zvyku představit. Sám ještě děti nemá, ale už se těší na to, jak bude svého syna tahat na sáňkách ke krmelcům a zasvěcovat do tajů myslivosti.

Podobně vnímá myslivecké Vánoce předseda Okresního mysliveckého spolku Liberec Josef Žďárský. "Bez té procházky s nějakým přilepšením pro zvěř si Vánoce představit ani neumím. Na Štědrý den se nestřílí, chodíme do lese bez pušek, takže si můžeme přiťuknout něčím ostřejším, pozorujeme zvířata. Je to takový rituál," říká Žďárský.

Lidé by neměli zvířatům přilepšovat sami

Jejich sdružení hospodaří na téměř dvou tisících hektarech, na nichž mají pětatřicet automatických krmítek. To umožňuje plynulé dodávání potravy po dobu dvou týdnů.

"Do jednoho zásobníku se vejde až sto padesát kilogramů ječmene, ovsa, obilné zadiny nebo speciálních granulí. Potom stačí jen přidávat do krmelců čerstvé seno," vysvětluje Josef Žďárský, jak se u nich ve sdružení v zimě krmí.

Oba oslovení myslivci se shodují v tom, že by lidé neměli lesní zvěři přilepšovat sami. Nejde přitom jen o to, aby jí nedávali vánočky nebo čerstvé a sladké pečivo, ale o plašení zvěře.

"Letos je hodně sněhu a srnčí je v něm často až do půl břicha. Když jsou zvířata vyrušena, snaží se utéct. Protože jsou náchylná k zápalu plic, většinou nepřežijí delší úprk než tři sta metrů," dodává Žďárský. Ze stejného důvodu nedoporučuje chodit v zimě do lesa se psem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

Třem nalezeným ostatkům vévodila kostra vzrostlého muže. Měřil kolem 180...
Hroby v Jilemnici vydaly ostatky tří mužů, stopy vedou k Valdštejnům

Tři hroby s ostatky mužů, z nichž jeden je takřka jistě proslulý šlechtic Zdeněk ze Štěpanic z rodu Valdštejnů, našel v Jilemnici archeolog Jan Prostředník....  celý článek

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Jilemničtí protestují proti novému koupališti, rozhodnout má referendum

Obyvatelé Jilemnice nepůjdou v pátek a sobotu pouze ke sněmovním volbám. Zapojit se mohou také do historicky prvního referenda ve městě. V něm se mají zamyslet...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.