Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nadšenci z Liberce opravili další starou tramvaj. Je to radost, říkají

  8:24aktualizováno  8:24
Liberecké sdružení Boveraclub, které se věnuje renovaci tramvají, opravilo dalšího veterána. Historický vůz 6MT z roku 1953 už brázdí ulice Liberce a Jablonce nad Nisou. Sdružení, které existuje už od konce 80. let, plánuje renovace i dalších exemplářů.

Vůz č. 117 "6MT" z roku 1953 vyrobený pro Jablonec nad Nisou získal Boveraclub z depozitáře Technického muzea v Brně a od roku 2001 ho zrenovoval. | foto: Boveraclub

"Tramvaj pochází z roku 1953, kdy ji vyrobili ve vagonce v České Lípě. Byla určena především pro tehdy dokončovanou meziměstskou trať z Jablonce do Liberce, na které roku 1955 zahajovala provoz. Později se přemístila do Liberce, kde sloužila až do svého vyřazení v dvaasedmdesátém," shrnul za Boveraclub Tomáš Krebs.

Boveraclub

Kořeny Boveraclubu sahají do sklonku 80. let minulého století.

Členové věnují zpravidla každé sobotní odpoledne práci na historických vozech ve vozovně tramvají v Liberci.

Hledají spolupracovníky při výrobě náhradních dílů, dodávce materiálu či správě webu. Vítají i spolupráci při propagaci a přípravě výstav. Více na stránkách Boveraclubu.

Emtéčko doplňuje další pojízdný exponát, který Boveraclub oživil: tramvaj, podle které získalo sdružení své jméno, Boveru z roku 1929. Ta jezdila do roku 1965 v Ústí nad Labem a po přestavbě na brus kolejí putovala do Liberce. S jejími rozsáhlými opravami se začalo před čtyřiadvaceti lety a nyní už několik let občas vozí v původním stavu cestující po Liberci.

Po dokončení oprav tramvaje 6MT se ale členové Boveraclubu nudit nebudou. "Před dvěma lety jsme si zapůjčili z Technického muzea v Brně vlečný vůz z roku 1932, vyrobený pro Jablonec nad Nisou. To je momentálně naše současné největší sousto, jsme s prací zhruba v polovině. Až bude hotový, bude dobově i historicky patřit k už zrenovované tramvaji 6MT," líčí Krebs.

Nadšenci do tramvají začali shánět i další památky a umístili do svého depozitáře pozůstatky tramvají ve stádiu vraků.

Vůz č. 117
Vůz č. 117
Vůz č. 117

"Kolega sehnal v jednom ústeckém lese jednu z prvních ústeckých tramvají z roku 1899. Kupovali jsme ji od myslivců, měli ji jako boudu, ke které byl přilepený krmelec. Zmíněný kolega se vozu ujal tak, že shání peníze, hledá dokumentaci v archivech a náhradní díly po Evropě a v tuhle chvíli už je tramvaj z větší části rozebraná a znovu nakreslená," prozradil Krebs.

Rozebrat tramvaj dá práci

Na rekonstrukci zatím čeká pozůstatek úplně první liberecké tramvaje z roku 1897. To, co z vozu zbylo, je ale vhodné spíš jen jako základ pro stavbu repliky.
"Navázali jsme kontakt s podobnými nadšenci do tramvají v německém Augsburgu, kteří by nám na první libereckou tramvaj mohli poskytnout nejdůležitější díly - části výzbroje a pojezdu," řekl Krebs.

Krom toho v depozitáři odpočívá skříň původní liberecké tramvaje z roku 1930. Jezdila tu až do šestašedesátého, později sloužila jako zahradní altán (více zde).

Vůz č. 78

Co je na renovaci nejtěžší? "To se nedá takhle přesně stanovit. Nepříjemná práce je tramvaj rozebrat, všechnu tu špínu, rez a tak dále. Trvá to strašnou dobu a nevidíte za sebou žádný výsledek. Radostnější potom je opětovné skládání z opravených dílů, když už se to začíná rýsovat," líčí.

"Naučili jsme se dost řemesel: zámečničinu, truhlařinu, elektrikařinu. Objevujeme i profese, které se dnes moc nevyužívají, například nýtování. Ještě složitější to bylo za minulého režimu. Národní podniky nestíhaly a ani neměly zájem pomáhat při výrobě náhradních dílů, dnes už je dokáží vyrobit soukromníci, ale není to zadarmo," vypráví.

Muzeum tramvají se rýsuje

Renovace vyjde na spoustu peněz. "Některé firmy nám fandí a nabídnou své služby za nižší ceny. Krom toho oslovujeme sponzory, zkoušíme získat peníze z různých fondů a grantů a něco vyděláváme také prodejem knížek a propagačních materiálů. Každopádně nejvíc ušetříme tím, že spoustu věcí si dokážeme udělat sami," prozradil Krebs.

Uvedl konkrétní příklad - při renovaci tramvaje 6MT se náklady vyšplhaly na sedm set tisíc. Kdyby ji Boveraclub nechal opravit celou na zakázku, stálo by to podle Krebsova odhadu pět až šest milionů korun.

Vůz č. 9 z roku 1899 vyrobený pro Ústí nad Labem nyní Boveraclub připravuje na
Vlečný služební vůz č. 1186 z roku 1929 slouží už jen jako zdroj náhradních
Liberecký vůz Gotha T2D z roku 1968 sloužil v Německu, kde poté skončil v

Boveraclub připravuje spolu s Dopravním podnikem a městem projekt přestavby části libereckého výstaviště na muzeum tramvajové dopravy. Právě v něm by se zrenovované vozy objevily. "Je hotová projektová dokumentace a je vydané územní rozhodnutí. Vyřizuje se stavební povolení a jakmile bude, zúčastní se Dopravní podnik druhého kola žádosti o dotaci."

Liberec je dnes jediným českým městem, kde mohou historické úzkokolejné tramvaje jezdit: pouze zde jsou ještě koleje se starým, metrovým rozchodem. "Dříve tomu tak bylo v mnoha dalších městech: třeba v Mostě, Litvínově, Teplicích, Ústí nad Labem, Jablonci nad Nisou, v Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Opavě," zavzpomínal Krebs.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Olympijský vítěz David Svoboda si v Jablonci otestoval, jaké to je, pracovat s...
Tělocvik je dnes opomíjený, stýskal si olympijský vítěz v Jablonci

Když David Svoboda, držitel světového rekordu v počtu bodů v moderním pětiboji, nedávno oznámil konec své sportovní kariéry, uvedl, že se chce věnovat výchově...  celý článek

Pavel Marek (na snímku) čelí kritice z mnoha stran.
Nemocnice znají nové ředitele, v užším vedení liberecké zůstane Nečesaný

Pavel Marek a Richard Lukáš povedou dvě největší nemocnice v Libereckém kraji. Marka už minulý týden jmenovalo představenstvo českolipské nemocnice. Richarda...  celý článek

Člen Spolku za estetiku veřejného prostoru Jindřich Gubiš před zachráněnou...
Měla skončit v drti, památku na rok 1945 zachránili na poslední chvíli

V Krásné Studánce znovuodhalili rozměrný monument ke čtyřicátému výročí osvobození Československa, který dříve stával v parčíku naproti libereckému nádraží....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.