"Tramvaj pochází z roku 1953, kdy ji vyrobili ve vagonce v České Lípě. Byla určena především pro tehdy dokončovanou meziměstskou trať z Jablonce do Liberce, na které roku 1955 zahajovala provoz. Později se přemístila do Liberce, kde sloužila až do svého vyřazení v dvaasedmdesátém," shrnul za Boveraclub Tomáš Krebs.
BoveraclubKořeny Boveraclubu sahají do sklonku 80. let minulého století. Členové věnují zpravidla každé sobotní odpoledne práci na historických vozech ve vozovně tramvají v Liberci. Hledají spolupracovníky při výrobě náhradních dílů, dodávce materiálu či správě webu. Vítají i spolupráci při propagaci a přípravě výstav. Více na stránkách Boveraclubu. |
Emtéčko doplňuje další pojízdný exponát, který Boveraclub oživil: tramvaj, podle které získalo sdružení své jméno, Boveru z roku 1929. Ta jezdila do roku 1965 v Ústí nad Labem a po přestavbě na brus kolejí putovala do Liberce. S jejími rozsáhlými opravami se začalo před čtyřiadvaceti lety a nyní už několik let občas vozí v původním stavu cestující po Liberci.
Po dokončení oprav tramvaje 6MT se ale členové Boveraclubu nudit nebudou. "Před dvěma lety jsme si zapůjčili z Technického muzea v Brně vlečný vůz z roku 1932, vyrobený pro Jablonec nad Nisou. To je momentálně naše současné největší sousto, jsme s prací zhruba v polovině. Až bude hotový, bude dobově i historicky patřit k už zrenovované tramvaji 6MT," líčí Krebs.
Nadšenci do tramvají začali shánět i další památky a umístili do svého depozitáře pozůstatky tramvají ve stádiu vraků.
"Kolega sehnal v jednom ústeckém lese jednu z prvních ústeckých tramvají z roku 1899. Kupovali jsme ji od myslivců, měli ji jako boudu, ke které byl přilepený krmelec. Zmíněný kolega se vozu ujal tak, že shání peníze, hledá dokumentaci v archivech a náhradní díly po Evropě a v tuhle chvíli už je tramvaj z větší části rozebraná a znovu nakreslená," prozradil Krebs.
Rozebrat tramvaj dá práci
Na rekonstrukci zatím čeká pozůstatek úplně první liberecké tramvaje z roku 1897. To, co z vozu zbylo, je ale vhodné spíš jen jako základ pro stavbu repliky.
"Navázali jsme kontakt s podobnými nadšenci do tramvají v německém Augsburgu, kteří by nám na první libereckou tramvaj mohli poskytnout nejdůležitější díly - části výzbroje a pojezdu," řekl Krebs.
Krom toho v depozitáři odpočívá skříň původní liberecké tramvaje z roku 1930. Jezdila tu až do šestašedesátého, později sloužila jako zahradní altán (více zde).
Co je na renovaci nejtěžší? "To se nedá takhle přesně stanovit. Nepříjemná práce je tramvaj rozebrat, všechnu tu špínu, rez a tak dále. Trvá to strašnou dobu a nevidíte za sebou žádný výsledek. Radostnější potom je opětovné skládání z opravených dílů, když už se to začíná rýsovat," líčí.
"Naučili jsme se dost řemesel: zámečničinu, truhlařinu, elektrikařinu. Objevujeme i profese, které se dnes moc nevyužívají, například nýtování. Ještě složitější to bylo za minulého režimu. Národní podniky nestíhaly a ani neměly zájem pomáhat při výrobě náhradních dílů, dnes už je dokáží vyrobit soukromníci, ale není to zadarmo," vypráví.
Muzeum tramvají se rýsuje
Renovace vyjde na spoustu peněz. "Některé firmy nám fandí a nabídnou své služby za nižší ceny. Krom toho oslovujeme sponzory, zkoušíme získat peníze z různých fondů a grantů a něco vyděláváme také prodejem knížek a propagačních materiálů. Každopádně nejvíc ušetříme tím, že spoustu věcí si dokážeme udělat sami," prozradil Krebs.
Uvedl konkrétní příklad - při renovaci tramvaje 6MT se náklady vyšplhaly na sedm set tisíc. Kdyby ji Boveraclub nechal opravit celou na zakázku, stálo by to podle Krebsova odhadu pět až šest milionů korun.
Boveraclub připravuje spolu s Dopravním podnikem a městem projekt přestavby části libereckého výstaviště na muzeum tramvajové dopravy. Právě v něm by se zrenovované vozy objevily. "Je hotová projektová dokumentace a je vydané územní rozhodnutí. Vyřizuje se stavební povolení a jakmile bude, zúčastní se Dopravní podnik druhého kola žádosti o dotaci."
Liberec je dnes jediným českým městem, kde mohou historické úzkokolejné tramvaje jezdit: pouze zde jsou ještě koleje se starým, metrovým rozchodem. "Dříve tomu tak bylo v mnoha dalších městech: třeba v Mostě, Litvínově, Teplicích, Ústí nad Labem, Jablonci nad Nisou, v Českých Budějovicích, Jihlavě nebo Opavě," zavzpomínal Krebs.
