Po ploše korzují muži a ženy v oblecích a šatech z 20. let minulého století. Původní vývěsní štíty překryly cedule s anglickými názvy a přibyly i blikající kovové lampy. Masivní litinové sloupy změnily průčelí secesního hotelu Praha a nová cedule z něj udělala tavernu.
Po dlažbě se projíždějí rourami a nápadnými reflektory „vylepšené“ automobilové veterány z meziválečného období.
Technici přivážejí velké bomby s trychtýři na tlakovou vlnu, černobílou plachtu na odraz světla a speciální zelenou plochu Greenscreen na trikové záběry.
Právě před ní se chystá akční scéna, v níž hrdinku porazí tlaková vlna. Mladou ženu s rezavými vlasy v ošuntělém kabátě technici přikurtují na gumu v pase a za ni nainstalují matrace, aby ji výbuch smetl do měkkého.
„Prosím ticho, kamera. Tři dva, jedna, teď,“ zazní povel. Vyšlehne plamen a s obrovského trychtýře vychlístne dívce do obličeje proud vzduchu a přirazí ji k zemi.
Příběh je zasazen do alternativní historie
„Mami, já se bojím,“ zakňourá přihlížející holčička. „Neboj se, to je jen hra,“ uklidňuje ji maminka. Scéna se opakuje. Hrdinka se skácí, vstane a poplácá se s kolegou a odchází.
Pozornost se přesunuje ke kulise obřího „radničního“ okna. Z velkých trychtýřů se blýskne a proud vzduch vyrazí sklo. Tentokrát je to na první dobrou.
Kolem záboru označeného červenobílými páskami postávají zvědavci. Někteří si dění fotí nebo natáčejí na mobily.
„Páni, to muselo stát peněz,“ konstatuje asi čtyřicetiletý muž v modré bundě.
Zábor jednoho metru přišel filmaře na deset korun na den, ale hlavně zvěčnil krajské město v novém americkém seriálu, který uvidí miliony diváků po celém světě.
Američané si „půjčili“ nejen náměstí, ale i kavárnu Poštu, ze které udělali márnici.
Příběh z pera Michaela Cooneye (Runner) je zasazený do alternativní historie, kde plyn a pára pohánějí svět, a zaměřuje se na bitvu o moc mezi dvěma soupeřícími rodinami a mladou rebelkou, která se snaží pozvednout obě impéria.
