Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podzemí na Liberecku je provrtané štolami. Připomíná je naučná stezka

  17:40aktualizováno  17:40
Rudná ložiska stříbronosného galenitu, olova, cínu nebo železa leží stále pod zemí západně od Liberce. Zhruba v prostoru mezi Machnínem, Novinou, Jítravou a Bílým Kostelem nad Nisou. Země je tam také provrtaná starými štolami na dobývání rudy.

Archeolog Petr Brestovanský (u vstupu do štoly Zeche) představil novou naučnou stezku věnovanou historii hornictví na Liberecku. | foto: Radek Petrášek, ČTK

Dnes už se tam netěží a patrně ani těžit nebude. Možná v pravěku, zcela jistě ve středověku se tam ale rudy dobývaly.

Ostatně, dnes už zapomenutou hornickou minulost odrážel i původní název Liberce - Reichenberg. Bohemista a specialista na místní jména Antonín Profous ve svém díle uvádí, že jde o „místo u bohaté hory“.

Na zajímavá místa spojená se zapomenutou hornickou minulostí celého území kolem Ještědu teď upozorňuje nová, čtrnáct kilometrů dlouhá naučná stezka. Cestu se 14 zastaveními z Karlova na Panenskou Hůrku vybudovala s Lesy ČR společnost Archa 13. Na jaře ji Klub českých turistů přibere do svého systému značených tras.

„O této minulosti Liberce a okolí se dnes už většinou neví, v krajině ji připomínají jen stopy v terénu. A lidé myslím nevnímají ani ty terénní nerovnosti. Chtěli jsme na tuto hornickou historii upozornit a přiblížit ji,“ uvedl Petr Pimek ze společnosti Archa 13.

Jedná se o počátek připravovaného rozsáhlejšího projektu. Archa počítá s tím, že se u zastavení objeví časem také dřevěné repliky hornického vybavení jako třeba rumpály nebo větráky.

Terén jako z Jáchymova

V plánu je i vybudování hornického skanzenu se zpřístupněnou štolou. Archeologové v ní dokonce objevili středověké výdřevy nebo hornická želízka.

„Štolu ještě nemůžeme zmínit, vše je teprve na začátku, čekají nás teprve jednání s ministerstvem. Faktem je, že těch štol, kde se těžilo a jež jsou dnes často zpola zavalené, je v okolí Liberce celá řada. Pohyb v nich je zatím nebezpečný,“ nastínil člen Archy 13 a archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský.

Na místa spojená s dobýváním rud dnes v krajině často upozorňuje jen zvrásněný terén s prohlubněmi a kopečky, podobný, jaký lze spatřit v okolí Jáchymova nebo Kutné Hory. Také ty přibližuje stezka.

Jedno ze zastavení naučné stezky zavede návštěvníka do malé vesničky Panenská Hůrka u Bílého Kostela. Jedná se o nejstarší doložené centrum dolování na Liberecku. Součástí je i hřbitov, kam byli pochováváni také potomci horníků. Fungoval do konce druhé světové války.

„I ta vesnice stojí na haldách a v okolním lese je spousta zavalených šachet. Dolovalo se tam od středověku,“ přiblížil místo Petr Brestovanský. Patrně se tu rudy dobývaly už ve čtrnáctém století, dolování v patnáctém století mají ale historici písemně doloženo.

Rozkvět hornictví byl na Liberecku v 15. a 16. století

„Existuje písemná zmínka, že roku 1425 získala Žitava od císaře Zikmunda monopol na výkup veškerého olova, které na Panenské Hůrce vytěžili. Tato zpráva říká, že Žitava odebírala celou produkci z Panenské Hůrky,“ přiblížil archeolog Brestovanský.

Historie dolování na Liberecku je ale spíš starší. Ve středověku projevily o zmíněný prostor zájem šlechtické rody Donínů, kteří vlastnili panství Grabštejn a dále Bibrštejnů spojených s panstvím Frýdlant. Ti také postavili hrad Hamrštejn, v pramenech poprvé zmiňovaný roku 1357.

„K témuž roku je datovaná první zpráva o dolování na panství Grabštejn. V ní se Jan a Jindřich z Donína z větve Neurode vzdali podílů, které měli po svých strýcích na dolech v ‚okolí Grabštejna‘. Pravděpodobně v místech dnešní Panenské Hůrky,“ řekl Brestovanský.

Rudné hornictví bylo podle něj v rozkvětu koncem 15. a v první polovině 16. století. Pak už na něj navázalo jen dolování chudých železných rud v Kryštofově Údolí a v okolí Chotyně. Třicetiletá válka zničila hornictví úplně. K několika pokusům otevřít staré rudné doly došlo podle Brestovanského až sto let na to.

„Jako příklad lze uvést rok 1773, kdy říšský hrabě Christoph Christian Clam Gallas pověřil průzkumem starých dolů hormistra Josefa Johanna Tschapecka z Kutné Hory. Ten však těžbu nedoporučil, přesto hrabě věnoval 3000 zlatých na vyražení pokusné štoly v Hutním koutě u Panenské Hůrky.“

Petr Brestovanský připomíná, že zájem o oblast nastala znovu až v padesátých letech 20. století.

„Severočeský rudný průzkum prováděl v Údolu Sv. Kryštofa několik desítek metrů hluboké vrty a začal s hloubením nové průzkumné šachty. Na lokalitě Andělská Hora vyzmáhal 461 metrů chodeb,“ připomněl Brestovanský.

K posledním pracím patří revize opuštěných důlních děl z roku 1998, kterou vyhotovila Geoindustria a.s., na jejímž základě byly všechny vstupy zabezpečeny proti vniknutí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Náměstek primátora Ivan Langr.
Náměstek primátora Liberce Langr opustil Změnu, nechce poslouchat Korytáře

Další rána zasáhla „rozvádějící se“ libereckou vládu. A přišla přímo ze zastupitelského klubu Změny pro Liberec, která dosud měla co do počtu hlasů v radě...  celý článek

Erwin Cettineo, který žil v Liberci v letech 1903 až 1985, tramvaje miloval....
Tramvaje byly Italovou láskou, z jeho fotek vznikla kniha

Dluh jednomu z nejpilnějších fotografů libereckých a jabloneckých tramvají, který během více než šedesáti let zachytil proměny vozů i obou měst samotných,...  celý článek

K oslavám plavské školy patřila i jednodenní výstava v jedné ze tříd....
Plavy se vrátily do minulosti, zdejší škola slaví 140 let

Bohatýrské časy, kdy učitel byl se starostou nejváženější člověk na vsi, se vynořily před každým, kdo se přišel podívat do malotřídní školy v jizerskohorských...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.