Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát řeší, zda jsou Sluneční lázně památka. Vize módní plovárny se bortí

  13:23aktualizováno  13:23
Vedení jablonecké radnice se bortí plány na přestavbu areálu populárních Slunečních lázní na místní přehradě. I přes protesty některých Jablonečanů by tu město namísto dřevěných převlékáren a bufetu vidělo raději takzvaný Sluneční pavilon za deset milionů. Z návrhu na prohlášení areálu kulturní památkou tak radost nemá.

Současný areál Slunečních lázní na jablonecké přehradě. | foto: Martin Trdla, MF DNES

Jenže památkáři podali na ministerstvo kultury podnět, aby byly Sluneční lázně zařazeny mezi kulturní památky. A dokud státní úředníci ve věci nerozhodnou, nesmí město s plovárnou vzniklou v roce 1927 nic provést.

Vlastníkovi pozemku, městu Jablonec, již ministerstvo kultury odeslalo zprávu, že bylo zahájeno řízení, na jehož konci se rozhodne, zda si lázně zaslouží památkovou ochranu, nebo nikoliv.

Fotogalerie

„Než padne rozhodnutí, musí se vlastník areálu k němu chovat tak, aby nedošlo k jeho poškození, zničení a podobně,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Za jak dlouho stát o lázních rozhodne se zatím nedá předjímat.

„Nyní čekáme na stanoviska krajského úřadu a obce s rozšířenou působností. Vzhledem k tomu, že památkové hodnoty Slunečních lázní budeme teprve v rámci řízení posuzovat, délku tohoto řízení a dobu jeho ukončení nelze předjímat a stejně tak výsledek řízení,“ upozornila Cigánková.

Památkář: Prvorepubliková plovárna je cenná

Ředitel liberecké pobočky Národního památkového ústavu Miloš Krčmář je přesvědčen, že si prvorepubliková plovárna status kulturní památky zaslouží.

„Celý objekt je, až na nějaký balast v podobě různých cedulí a nápisů, zachován takřka v nedotčené podobě. Navíc dřevěná architektura okolo vody v Česku pomalu mizí. V minulosti například byla silně poškozena jachtařská plovárna v Doksech,“ vysvětlil Krčmář.

Podle něj Sluneční lázně šanci na ochranu mají. „Patří a zapadají do segmentu lázeňských budov jako jsou například bývalé lázně v Liberci, městské lázně v Jablonci či v Novém Městě pod Smrkem a tyto všechny budovy již památkově chráněny jsou. Sluneční lázně mohou památky vztahující se k lázeňství, očistě těla, jen obohatit,“ doplnil ředitel.

Podnět na zařazení Slunečních lázní mezi kulturní památky podle Krčmáře vzešel od jejich současných provozovatelů. Ti již před časem navrhli, aby místo Stolínova pavilonu za přibližně deset milionů korun zde vznikl návrh architekta Pavla Šťastného za asi 1,2 milionu korun.

Ten počítá se zachováním některých současných prvků, se zastřešením části sezení nebo s rozšířením toalet.

Radnice: Stav Slunečních lázní je neudržitelný

Jablonecká radnice je z nápadu na prohlášení areálu kulturní památkou rozčarována.

„Nijak nás to netěší. Na celý poloostrov, na kterém se dnes Sluneční lázně nacházejí, máme připravený projekt architekta Stolína, který vychází z potřeb území a z urbanistické studie vodní nádrže a jejího okolí zpracované v roce 2004 architektem Faltejskem a jeho kolegy,“ sdělila mluvčí jabloneckého magistrátu Markéta Hozová.

Dodává, že současný stav objektů, které stojí na Slunečních lázních, je neudržitelný.

„To je neoddiskutovatelný fakt. Podání podnětu na ministerstvo situaci nijak nezjednodušuje, spíše naopak. Dosud byl překážkou pouze nedostatek peněz a čekalo se na vhodný dotační titul, nyní budeme čekat na rozhodnutí ministerstva,“ doplnila Hozová.

Když byl loni na jaře představen Jablonečanům Stolínův projekt, který se zachováním něčeho ze současné podoby místa vůbec nepočítá, vyvolalo to mezi některými lidmi bouři nevole.

Srdcem pavilonu je strom

„Oni se zabývají jen tím, co tam teď je a řeší naprosto banální záležitosti, které nemají s architekturou nic společného. Nejsou schopní uvažovat nějak dál, nejsou schopní vnímat dění v architektuře a ani ho neznají, protože se tomuto oboru nevěnují,“ uvedl tehdy na adresu protestujících architekt Petr Stolín.

Stolínův Sluneční pavilon je atriový dům s terasou přístupný ze tří stran. Na pavilon těsně navazují venkovní dřevěné prvky umožňující lepší přístup do něj. Ty můžou sloužit k pořádání komorních kulturních akcí anebo jen k sezení či opalování.

Přízemí atria je vybaveno malou restaurací, dále jsou návštěvníkům k dispozici toalety, sprchy a převlékárny. Srdcem celého domu je jeho atrium, zahrada osázená rychle rostoucími listnatými stromy.

Lidé by se tak na terase mohli třeba občerstvit a seděli by na úrovni korun stromů. „Ty by svou vůní, pohybem, šelestem listí a propouštěním slunečních paprsků měly neustále připomínat život, krajinu a místo,“ popsal před časem architekt Stolín.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Lidovcům rezignovala dvojka kandidátky v Libereckém kraji

Kamil Jan Svoboda, který je druhý na kandidátce KDU-ČSL do sněmovních voleb v Libereckém kraji, rezignoval. Jako důvod uvedl přetrvávající ochotu strany...  celý článek

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Českolipský zastupitel Tomáš Vlček, který přispěl k tomu, že společnost...
Měly jít do šrotu. Teď budou díla autora Metronomu chloubou České Lípy

O jedné prohlašovali, že připomíná hákový kříž, a tak ji šoupli do sběrného dvora. Další ve větru vrzala, tak ji tam chtěli poslat taky. Umělecké plastiky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.