V letošním libereckém rozpočtu bylo na zoo vyčleněno třicet milionů korun, což je o tři a půl milionu korun více, než navrhovali jejich političtí předchůdci. Jenže přesto to nestačí.
„Tohle není problém posledního roku, akorát vyplynulo na povrch to, co se tady deset let neřešilo. Zahrada má rozpočet devadesát milionů korun, my jí posíláme třicet milionů a zbytek si musí vydělat sama nebo sehnat někde na projektech,“ upozornil Ivan Langr, náměstek primátora pro školství a kulturu.
Každoročně se tak zoo snažila, aby skončila v plusu. Shání granty i dotace. Náklady pokrývala ze vstupného i z rezervního fondu. Tím ale, že letos o prázdninách přišlo o čtyřicet tisíc lidí méně, přišla zahrada o sedm milionů korun.
„Pro nás byla ta vedra něco jako živelní pohroma, potřebujeme hlavně prázdninovou návštěvnost, na té vyděláme nejvíce,“ zmínil David Nejedlo, ředitel liberecké zoo.
Do rezervního fondu jdou především peníze z darů, ještě před několika lety v něm bylo kolem čtyř milionů korun, jenže tím, jak se z něj zoo snažila zahladit ztrátu, jeho obsah ubýval a nestačil se naplňovat.
Hrozí, že stav konta bude minus pět milionů
Letos poprvé tak reálně hrozí, že stav konta zahrady bude minus pět milionů korun. Aby se tak nestalo, odsouhlasili nedávno zastupitelé, že jí pošlou milion korun, aby měli na zaplacení provozních nákladů za listopad.
Na dalším zastupitelstvu budou schvalovat další finanční injekci. A město jedná nově i s Libereckým krajem o tom, aby začal také zoo přispívat. „Na příští rok máme připraveny dva miliony korun, které bychom chtěli zoologické zahradě dávat pravidelně každý rok. Myslím, že bychom se na jejím provozu měli podílet,“ prohlásil hejtman kraje Martin Půta.
Město za to přenechá krajskému zástupci místo v nových dozorčích radách svých příspěvkových organizací, mezi které patří i zoo. Kraj tak bude mít možnost kontrolovat, kam peníze přesně jdou.
Zoologická zahrada není jediná, která se svým rozpočtem bojuje. V posledních čtyřech letech snížilo město dotace i botanické zahradě či divadlu. Jenže u zoo je problém i v tom, že na sebe v minulosti nabalila další organizace - ekologickou Diviznu, Archu i Lidové Sady.
Ty pracovaly dříve s rozpočtem od města ve výši šesti milionů korun, do zoo ale přešly jen s polovinou. Snížila se navíc také dotace z ministerstva životního prostředí na krmení a provoz, dříve byla třímilionová, nyní dosahuje osmi set tisíc korun.
„Zahrada má potenciál vydělávat, ale z osmdesáti procent je závislá na počasí. Ubližuje jí i to, že už se tam dlouho neinvestovalo do rozvoje,“ dodal Langr.
