Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější rozhlednou Libereckého kraje zvolili čtenáři Štěpánku

  13:12aktualizováno  13:12
V krajské kole ankety o nejkrásnější rozhlednu dostala v Libereckém kraji nejvíc hlasů Štěpánka u Příchovic. Společně s rozhlednou na Černé Studnici, která skončila druhá, postupují do celostátního finále.

Rozhledna Štěpánka u Příchovic | foto: Roman ČejkaMF DNES

Krajské kolo o nejhezčí anketu Libereckého kraje bylo tajné. Štěpánka dostala 675 hlasů. Náskok nad ostatními rozhlednami měla výrazný. Druhá, rozhledna na Černé studnici, dostala hlasů 373. Celkem jich čtenáři v Libereckém kraji rozdali  1618.

Celostátní finále začne ve čtvrtek a hlasování bude opět tajné. Jméno té nejkrásnější se dozvíte v úterý 9. srpna.

S nominací jednotlivých rozhleden pomáhal iDNES.cz autor televizního pořadu o rozhlednách Jan Nouza. Do ankety se tak dostaly rozhledny různých stylů.

Výsledky hlasování v Libereckém kraji najdete zde

Štěpánka u Příchovic

Rozhledna Štěpánka u Příchovic

Novogotickou rozhlednu Štěpánka začal v roce 1847 stavět na krkonošském vrchu Hvězda kníže Camill Rohan a pojmenoval ji po arcivévodovi Štěpánovi, který na kopec vystoupil během stavby císařské Krkonošské silnice v údolí.

Jak se vybíralo

Jan Nouza vybral pro každý kraj sedm rozhleden.

Snažil se, aby byly zastoupeny rozhledny reprezentující různé stavební typy, epochy a pokud možno i různé okresy v rámci kraje.

Přednost dostaly rozhledny, které jsou unikátní v rámci celé České republiky, případně které mají zajímavé okolnosti vzniku.

Sotva ale Rohan postavil základnu s vchodem, arcivévoda Štěpán upadl u vídeňského dvora v nemilost a kníže stavbu zastavil. Štěpánku dokončil až v roce 1892 Horský spolek.

Pověst líčí, že kníže Rohan stavbu zastavil, když mu cikánka předpověděla, že mu dokončení rozhledny přinese smrt. Kníže skutečně zemřel měsíc poté, co Horský spolek 24 metrů vysokou rozhlednu dostavěl.

Slovanka u Janova nad Nisou

Slovanka je nejstarší českou železnou rozhlednou. Vznikla jako exponát rakouských železáren pro Světovou výstavu ve Vídni. Pak věž zakoupil Horský spolek a v roce 1887 ji vztyčil na Seibtově vrchu.

Rozhledna Slovanka u Janova nad Nisou

Montáž věže trvala sedmnáct dnů a na slavnostní otevření přišlo tolik lidí, že Horský spolek na dobrovolném vstupném získal víc, než na kolik ho rozhledna přišla.

Od roku 1997 byla Slovanka kvůli špatnému stavu zavřená, ujalo se ji ale Občanské sdružení na záchranu Slovanky a díky němu se lze od roku 2000 opět z vyhlídkové plošiny ve výšce 14 metrů nad zemí těšit pohledem na Jablonec nad Nisou a Liberec.

Černá Studnice u Jablonce nad Nisou

Rozhledna Černá Studnice

Kamenná rozhledna na hoře Černá Studnice vyrostla ze vzdoru jabloneckých členů Horského spolku z Liberce, kterým se nelíbilo, že jejich kolegové věnují veškerou energii stavbě horského hotelu na Ještědu.

Jablonečtí turisté se od nich odtrhli a na vrcholu, kde od roku 1885 sloužila vyhlídková plošina, naplánovali postavit mohutnou věž.

Jan Nouza

Vysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci. Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden.

Je autorem televizního seriálu Rozhlédni se, člověče a publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století.

Vytvořil i nejstarší české stránky mapující naše a zahraniční rozhledny (stránky najdete zde).

V konkurzu zakázku zadali zkušenému jabloneckému architektovi Robertu Hemmrichovi, který navrhl 26 metrů vysokou rozhlednu se stěnami širokými 1,6 metru z třítunových žulových kvádrů. V roce 1905 rozhledna stála.

Petřín v Jablonci nad Nisou

Rozhlednu Petřín nemá jen Praha, ale i Jablonec nad Nisou. Výletní restauraci s 20 metrů vysokou vyhlídkovou věží postavil v roce 1906 na návrší jižně od města německý soukromník Richard Fellinghauer.

Jméno Petřín dostal vrch až po válce. Restaurace tehdy nějaký čas fungovala jako dětský domov, pak ho převzal státní podnik Restaurace a jídelny.

Petřín v Jablonci nad Nisou

Po pádu režimu si Petřín předávali spekulanti a od roku 1993 byl několik let zavřený.

Změna přišla s nynějším majitelem, který restauraci i vyhlídkovou věž v roce 2000 za zhruba 20 milionů korun se značnou dávkou vkusu opravil a znovu otevřel.

Tábor u Lomnice nad Popelkou

Vyhlídkové věži na vrchu Tábor u Lomnice nad Popelkou se říká Tichánkova rozhledna. A to podle řídícího učitele místní školy Josefa Tichánka, který se jako jednatel okrašlovacího spolku ujal iniciativy za její stavbu.

Rozhledna Tábor u Lomnice nad Popelkou

Tichánek pořádal veřejné sbírky do té doby, než sehnal potřebných 22 tisíc korun na vybudování 26 metrů vysoké cihlové věže a 23 tisíc na stavbu přilehlé horské chaty. Rozhledna přivítala první návštěvníky v roce 1911.

 Ani jí se ale po listopadu 1989 nevyhnuly problémy se spekulanty. V roce 1995 byla uzavřena a dokonce se uvažovalo i o demolici. Nakonec chatu s rozhlednou koupil nynější majitel, opravil ji a v roce 2007 opět otevřel.

Smrk v Jizerských horách

Rozhledna Smrk v Jizerských horách

 S myšlenkou postavit na hoře Smrk vyhlídkovou věž přišla v roce 1992 Společnost pro obnovu rozhledny z Nového Města pod Smrkem. Mělo jít o náhradu za dřevěnou rozhlednu, která na Smrku stála do poloviny minulého století.

Pravidla ankety

Do celostátního finále postupují z krajského kola dvě rozhledny s největším počtem hlasů. Finálové hlasování začne ve čtvrtek 4. srpna. Vyhlášení vítěze bude v úterý 9. srpna.

Už na podzim 1992 společnost vypsala architektonickou soutěž, kterou vyhrál návrh architekta Jana Dudy ze studia Artikl.

Než se ale podařilo sehnat všechna povolení a peníze, uběhlo jedenáct let. Kovová rozhledna vysoká 23 metrů slouží od září 2003. Její stavba stála 3,6 milionu korun.

Císařský kámen u Milířů

Rozhledna na kopci Císařský kámen u osady Milíře na Jablonecku patří mezi nejmladší rozhledny v Česku. S nápadem postavit vyhlídkovou věž na vrchu, který v roce v roce 1779 navštívil císař Josef II., přišla v roce 2005 obec Rádlo.

NA CÍSAŘSKÉM KAMENI. Na vrch šestipatrové věže u Jablonce nad Nisou vede 97 schodů.

Podobu dalo rozhledně jablonecké sdružení projektantů Toinsta. Rozhledna má celodřevěnou konstrukci doplněnou ocelovými spojkami a táhly. Slavnostně otevřená byla v září 2009 při 230. výročí císařské návštěvy.

Stavba dvacetimetrové věže s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18,8 metru vyšla na 1,8 milionu korun.

Jak dopadlo hlasování v ostatních krajích





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Německý umělec Gunter Demnig v ulicích Liberce položil Stolpersteiny. Tyto...
Další kameny připomínají osudy Židů, pokládání provázely protesty

Židovská modlitba zněla tento týden libereckými ulicemi. Provázela pokládání Stolpersteinů, tedy kamenů, o které se zakopne. Ve třech ulicích je do dlažby před...  celý článek

Lotyš Ansis Ataois Běrzinš u libereckého soudu.
Soud souhlasil s vydáním Lotyše, který protestoval proti své vládě

Liberecký krajský soud vydal souhlas s vydáním lotyšského občana Ansise Ataolse Berziňše do Lotyšska v souvislosti s protivládními protesty v jeho zemi....  celý článek

Kumburk býval nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj...
Býval nedobytnou pevností, teď slávu mocného Kumburku oprašují v muzeu

Už nikdy nebude Kumburk nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. Jeho slávu si však mohou fanoušci české...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.