Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Největším ničitelem krkonošských lesů je člověk, ukazuje výstava

  8:39aktualizováno  8:39
Už stovky let zasahuje člověk do podoby lesů v Krkonoších. Na jejich devastaci se v běhu času podepsalo hornictví, sklářství nebo tepelné elektrárny. Nejen o tom pojednává výstava ve vrchlabském muzeu s názvem Příběh lesa - devět století krkonošských hvozdů. K vidění bude do 4. prosince.

Z expozice výstavy Příběh lesa ve vrchlabském muzeu | foto: Vrchlabské muzeum

"Člověk přišel do Krkonoš, řekněme, už v devátém století, ale ověřitelné zprávy hovoří o století třináctém, kdy tu vedly různé stezky, snad i pašerácké," říká Libor Dušek, jeden z autorů výstavy o příběhu krkonošského lesa ve vrchlabském muzeu Krkonošského národního parku.

"Zpočátku byl vliv člověka minimální, prakticky žádný. K přetváření ale došlo už počátkem 13. století s příchodem kolonizace Krkonoš. Větší zásahy začaly s těžbou rud a související těžbou dříví," dodává Dušek.

Hornictví se značně rozvinulo v 16. století. Největšího rozmachu dosáhlo dolování v Obřím dole a Svatém Petru. Krkonošské stromy ale putovaly i do vnitrozemí.

Těžba dřeva. Snímek pochází z expozice výstavy o historii krkonošských lesů.
Z expozice výstavy Příběh lesa ve vrchlabském muzeu

"Jedním z tehdejších hornických odborníků byl šlechtic Kryštof Gendorf. V 16. století hrála důležitou roli ve státě Kutná Hora coby mincovna českých zemí. Na Gendorfovo doporučení se dřevo pro kutnohorské stříbrné doly těžilo v Krkonoších a po Labi plavilo až do jejich blízkosti," upřesňuje Dušek.

Ekologickou katastrofu přinesly tepelné elektrárny

Specialisté odhadovali v roce 1569 zásoby dřevní hmoty zhruba na 80 let. Těžilo se holosečně, a tím byla zničena velká většina lesů. K hornictví je nutné připočítat rozvoj sklářství, které spotřebovalo také značné kubíky dřeva.

Archivní fotografie lesníků svážejících dřevo z krkonošského lesa. Snímek
Lesníci svážejí dřevo z krkonošského lesa.
Těžba dřeva v zimě. Snímek pochází z expozice výstavy o historii krkonošských

Další výrazný zásah do krkonošských hvozdů přišel o čtyři století později. Mezitím se z původního listnatého lesa stal nepůvodní smrkový porost. Na něm se výrazně podepsala imisně-ekologická katastrofa, která začala v 70. letech 20. století hlavně kvůli tepelným elektrárnám v Německu, Polsku i u nás.

Z expozice výstavy Příběh lesa ve vrchlabském muzeu

"První výraznější poškození se projevilo v březnu 1977 a poté na začátku roku 1979. Bylo to v souvislosti s kalamitou obaleče modřínového, která porosty oslabila. Největší poškozenou plochu lesů zaznamenali odborníci v roce 1987," přibližuje novodobou katastrofu pro krkonošské lesy další z autorů výstavy Jakub Šimurda.

Kvůli imisní kalamitě dřevorubci vykáceli asi sedm tisíc hektarů lesa. Dnes se Krkonoše po letech opět dostávají do kondice a správci parku se od smrkového porostu snaží přiblížit k původní podobě lesa.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Navrhujeme park, nábřeží a náměstí, které jsou schopné tvořit příjemné...
Parovod zmizí a k řece Nise u libereckého mrakodrapu povedou schody

Krajský úřad v Liberci zveřejnil výsledky architektonické soutěže na úpravu prostranství před svou budovou. Zvítězil v ní domácí ateliér re:architekti, jehož...  celý článek

Obžalované čtveřici hrozí za těžké ublížení na zdraví 5 až 12 let vězení.
Za brutální útok v baru poslal soud všechny obžalované do vězení

Krajský soud v Liberci rozhodl v případu mimořádně brutálního útoku na muže a ženu v českolipském baru Hong Kong. Čtyřem obžalovaným vyměřil nepodmíněné tresty...  celý článek

Při domovních prohlídkách kriminalisté zajistili veškeré pomůcky i prostředky...
VIDEO: Zásahová jednotka zatkla muže, kteří v Liberci vařili pervitin

Zásahová jednotka zadržela ve dvou bytech v Liberci čtyři muže, kteří vyráběli pervitin a zásobovali jím narkomany z Liberce a okolí. Šéfovi skupiny, který je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.