Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obětí tragédie bylo o pět více, odhaluje nová kniha o Protržené přehradě

  6:39aktualizováno  6:39
Nebetyčná tragédie, jakou bylo před sto lety protržení přehrady na Bílé Desné, se vešla do útlé knížky s 32 stranami. Dana Nývltová, kronikářka Desné v Jizerských horách, v ní však přináší důležitá nová svědectví o katastrofě z 18. září 1916.

Kronikářka Dana Nývltová u památníku obětem po protržení přehrady na Bílé Desné. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Ve všech předchozích publikacích k výročí protržení přehrady se uvádělo šedesát dva obětí,“ říká Nývltová, bývalá učitelka češtiny a dějepisu.

„Podle tehdejšího soudního spisu jich ale bylo 65. Zjistila jsem také, že další dva lidé podlehli svým těžkým zraněním v tanvaldské nemocnici 20. září a 24. října 1916.“

Na hromadném hrobě, kde spočívá 24 obětí neštěstí, se nicméně v den protržení přehrady zatím zapaluje 62 svíček a do Bílé Desné vhazují lidé stejný počet bílých květů.

„Bez ohledu na to, jestli zůstaneme u tradičního čísla šedesát dva obětí, nebo se změní, je velmi pozitivní, že se na nezapomnělo,“ píše v knížce desenská kronikářka.

Na publikaci s názvem „Protržená přehrada na Bílé Desné 1916–2016“ pracovala skoro dva roky a probírala se dvěma bednami historických materiálů.

Kronikářka se dostala k dosud nezveřejněným údajům

„Dobové dokumenty jsem hledala na farnosti v Desné, v soudním archivu a hodně mně pomohli v jabloneckém státním archivu,“ podotýká Nývltová.

K padesáti šesti bezprostředním obětem tragédie přiřadily rakouskouherské úřady jména a příjmení, stejně jako ke dvěma lidem zesnulým v nemocnici. U devíti těl nebo jejich částí se nikdy nepodařilo určit totožnost.

Nývltová se dostala k dosud nezveřejněným údajům o původním německém textu na balvanu v Desné, který odvalila do údolí voda a stal se památníkem katastrofy. Deska s textem se na něm objevila krátce před druhou světovou válkou, kdy v Desné žila drtivá většina sudetských Němců.

„Skutečnost, že byl původní nápis v němčině, dosud nikdo nezdůrazňoval,“ dodává autorka knihy.

„V roce 1946 nahradila německou desku deska z bílého mramoru s českým textem. Mramor však postupně zvětrával a nápis na desce se nedal přečíst. V roce 1986 vystřídala mramorovou desku černá skleněná deska od výtvarníka Jaroslava Melicha, kterou ale zničili vandalové. Od roku 1991 je na balvanu její kopie z tmavošedého mramoru.“

Původní text na balvanu byl z deseti tisíc kamínků

Památník z balvanu učinil v roce 1937 akademický malíř a sochař Adolf Schnabel, jemuž voda zpustošila dům i s ateliérem, kde schraňoval své obrazy a sochy.

Původní text na balvanu od desenského učitele Hugo Simma vytvořil z 10 tisíc kamínků právě Schnabel a jeho paní. Stálo je to 240 hodin práce.

V knížce, jež vyšla v nákladu tisíc kusů díky městu Desná a obci Albrechtice, najdou čtenáři rovněž současný nápis na balvanu.

Na rozdíl od prvního překladu se v něm mluví o „soudném dnu“ místo „neblahém dnu“, což mnohem více vypovídá o katastrofě, zaviněné protržením chybně vyprojektované přehrady.

Nývltová poskytuje svědectví pamětníků o výšce vlny, jež se valila z hřebenů Jizerských hor na Desnou.

Třicet metrů vysoká vodní stěna

Očití svědci ji označovali jako třicet metrů vysokou stěnu, jako obrovskou stěnu z kamení a větví, převyšující smrky či jako putující horu o výšce dvoupatrového domu, skládající se z tisíců kmenů, klád, trámů, prken, obrovských balvanů, písku a bahna.

V knížce se nachází i vzpomínka desenského vikáře Eduarda Gnendigera: „Strašná zvěst o protržení přehrady otřásla poklidným ovzduším desenského údolí okolo 16. hodiny... Nikoho ani nenapadlo, že se v následujících 20 minutách promění krásné desenské údolí v písečnou a bahnitou spoušť pokrytou hromadami sutin... Nikdo však netušil, jaké nebezpečí z protržené hráze hrozí. Obyvatelé Desné zažili v uplynulých letech řadu povodní. Znali hukot rozbouřených vod v korytě říčky... Do značné míry uklidnění, vyměňovali si názory na stávající situaci, když v tom okamžiku to přišlo. Strašné, ohromující, zničující...“

Knížka Protržená přehrada na Bílé Desné 1916–2016 nabízí kromě jiného unikátní dvojice fotografií, na nichž mohou čtenáři porovnat, jak vypadala stejná místa a domy v Desné bezprostředně po tragédii a jaký pohled je na ně po sto letech.

Nývltová se věnuje i nynějšímu osudu Protržené přehrady, z níž se snaží obce, Lesy České republiky a Povodí Labe udělat turistický magnet. Na obnažené hrázi přehrady a v jejím okolí například vyrostly informační panely a také turistická útulna s občerstvením.

Dnes je přehrada turistickou atrakcí

„Jako vodní dílo přehrada selhala, ale její turistický význam díky současným úpravám vzrostl. Přehrada by měla desenskému údolí aspoň zčásti vrátit, co mu kdysi vzala,“ vepsala Nývltová do knížky.

Po protržení přehrady přišlo o práci přes tisíc lidí, střechu nad hlavou jich ztratilo více než tři sta. Voda zničila školu, brusírny i hasičská zbrojnice.

Albrechtický starosta Jaroslav Zeman, na jehož popud se Protržená přehrada v uplynulých třech letech změnila, přispěl do knížky přáním: „Chceme, aby turisté přijeli cíleně za Protrženou přehradou a díky tomu navštívili Jizerské hory. Dosud tomu bylo naopak - přijeli do Jizerských hor a při té příležitosti se někteří podívali na Protrženou přehradu. To se musí změnit, naše kulturní památka za to stojí.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při domovních prohlídkách kriminalisté zajistili veškeré pomůcky i prostředky...
VIDEO: Zásahová jednotka zatkla muže, kteří v Liberci vařili pervitin

Zásahová jednotka zadržela ve dvou bytech v Liberci čtyři muže, kteří vyráběli pervitin a zásobovali jím narkomany z Liberce a okolí. Šéfovi skupiny, který je...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Zdrogovaný Polák ujížděl policii v kradeném autě, narazil do traktoru

V policejní honičku a následnou srážku s traktorem a dalším autem se proměnil pokus zastavit zfetovaného polského řidiče, který ujížděl hlídce mezi Cvikovem a...  celý článek

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Koupaliště za 76 milionů nechceme, rozhodli v referendu Jilemničtí

Obyvatelé Jilemnice odmítli v referendu plánovanou výstavbu koupaliště za zhruba 76 milionů korun. Proti stavbě se vyslovilo bezmála 82 procent zúčastněných.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.