Jisté je jen to, že čtvrť se bude rekonstruovat po etapách a ne dříve než za dva roky. Ve čtvrtek večer vedení města diskutovalo s místními, co by se mělo na Šumavě změnit. Některé poznatky místních zakomponuje do projektu a znovu se s nimi sejde.
Obyvatelé sídliště, kde první panelové domy vyrostly již na počátku 70. let, si ve čtvrtek v jídelně zdejší základní školy mohli prohlédnout návrh projektantů z pražského studia AF-Cityplan.
Projektanti ale nenavrhovali žádné výraznější zásahy. Řešili například možné umístění přechodů, zeleň, bezbariérové nájezdy na chodníky nebo parkování. Paradoxně u pobočky České pošty ve Vysoké ulici by parkovací místa ubrali na úkor zeleně.
To místní nesli velmi nelibě. „Ať tam přijedete v kteroukoliv denní dobu, tak toto parkoviště je ze dvou třetin plné a v návrhu je, že polovina parkovacích míst má zmizet a nahradit je zeleň. Kde ty lidi tedy budou parkovat?“ ptá se jeden z obyvatel sídliště Jaroslav Kriegler.
„Vím, že zeleň je mediálně vděčné téma, ale my potřebujeme mít kde parkovat. Nezapomínejme na to, že Jablonec je zelené město. Když půjdu odsud jakýmkoliv směrem, jsem za pár minut v lese.“
Několikrát objedeme sídliště, než zaparkujeme, říkají místní
Na problémy s parkováním si stěžuje také Zdeněk Třeboška, který bydlí ve Spojovací ulici. „Je to síla, hlavně v zimě, není tady prostě kde zaparkovat. My milujeme přírodu a zeleň, ale převážně všichni jsme také řidiči. Parkování je tím hlavním, co by se tu mělo řešit,“ říká Třeboška.
Další z místních, který si nepřál uvést své jméno, přidává: „Dostatek parkovacích míst, to je to, co Šumava potřebuje. Nemůžeme přeci neustále každý den několikrát objíždět sídliště, než najdeme volné místo.“
Obyvatelé Šumavy dále kritizovali stav některých místních hřišť nebo nepořádek a hluk. „Víte, já bych nové lavičky sem snad ani nepřidával. Většinou na nich tráví čas nejrůznější podivné existence a narkomani. Kromě toho, že jsou hluční, tu po nich zůstává bordel a i jehly. Přijde tam máma s kočárkem a je průšvih,“ domnívá se Třeboška.
Město je s projektem sice teprve na začátku, ale už teď ví, že ho chce financovat z dotací od ministerstva pro místní rozvoj. Každý rok by město mohlo dostat dotaci kolem čtyř, pěti milionů korun. Proto by se projekt dělal po etapách a trval asi pět, šest let.
Město se s lidmi opět sejde
„Začneme ale nejdříve za dva roky. Je před námi ještě spousta práce. Teď jsme otevřeli komunikaci s lidmi, kteří Šumavu znají nejlépe, kteří zde žijí. Jejich postřehy, podněty nyní projektanti vyhodnotí a zapracují do projektu. Pak nám z toho vyleze vzorek toho, co místní vnímají jako největší problém, co jako menší a naopak co se jim líbí, co by ponechali. Pak se s lidmi opět sejdeme a je možné, že nad konkrétními části sídliště,“ vysvětluje náměstek primátora Lukáš Pleticha.
Pleticha se domnívá, že infrastruktura druhého nejstaršího sídliště je už přežitá a změnila se i struktura obyvatel.
„Máme zde více starších lidí, ti mají úplně jiné požadavky na veřejný prostor a na trávení volného času, než v dobách, kdy ta sídliště byla nová. Je daleko více automobilů, proto tak rezonuje problém s parkováním. Tohle všechno musíme brát v potaz. Tohle všechno jsou věci, které rozhodují o tom, zda sídliště půjde cestou příjemného místa k žití pro co nejširší vrstvu a strukturu obyvatel, nebo se vydá cestou k nějaké vyloučené lokalitě jako je Chánov či Janov,“ dodává Pleticha.
