„Kvůli sledování tempa zaměstnanců to vůbec není možné,“ upozorňuje Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů. „Takových nepřípustných sledování toho, jestli třeba zaměstnanec častěji kouří a není na svém místě, řešíme přitom stále více. K instalaci kamer firmy musejí mít závažný důvod. Špiclovat lidi ale nesmějí,“ dodal Šubrt.
Zatím poslední podnět, kterým se odbory zabývají, vzešel od pracovníků firmy, která se zabývá obchodováním s hutním materiálem.
„Kamerami nás opravdu jen sledovali, začaly se objevovat narážky typu proč si někdo chodí dělat kafe dvakrát za hodinu nebo proč jde třikrát za hodinu na záchod,“ popsali využití kamer ve firmě zaměstnanci, kteří se anonymně obrátili e-mailem na odbory s prosbou o pomoc. Redakce jméno firmy zná.
„Vygradovalo to na podzim, kdy nás začal jeden z vedoucích manažerů neskutečně šikanovat. Stěžoval si mistrům, proč nejsme na pracovišti, že nás nevidí na kameře nebo že někomu pomalu jezdí jeřáb,“ stojí v dopise.
Petici firma smetla ze stolu, stýskají si zaměstnanci
Pracovníci skladu sepsali petici, ale údajně s nulovým účinkem. „Vedení ji smetlo ze stolu,“ posteskli si zaměstnanci. Ani inspekce práce pochybení nenašla.
„Kamery tam jsou, ale nezjistili jsme tam narušování soukromí zaměstnanců prostřednictvím kamer nad rámec zákona,“ zmínil vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj Aleš Kalvoda.
„Nevím, jak to celé probíhalo, ale bili se před námi v prsa, že kontrolu zvládli a v podstatě se nám všem vysmívali. Všechny cedule a náležitosti nainstalovali tak týden před kontrolou,“ zhodnotili zaměstnanci výsledek kontroly.
Firma jakékoliv zneužívání průmyslových kamer odmítá. „Kamerový systém je používán výhradně k ochraně majetku společnosti a v žádném případě není používán ke kontrole dodržování pracovní doby a k posouzení pracovního tempa zaměstnanců,“ reagoval na dotaz MF DNES generální ředitel firmy.
Podle něj používá liberecká pobočka kamerový systém od roku 2007. „Osvědčil se v prevenci krádeží obchodního zboží,“ zdůraznil ředitel. „O existenci petice zaměstnanců proti kamerovému systému nemá vedení společnosti ani vedení pobočky Liberec žádné informace,“ dodal.
Kamera na dílně nesmí nahradit mistra
V tomto případě se odborář Šubrt hodlá obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. „Je možné, že firma kamery používá v rozporu s tím, o co žádali, jestli skutečně kamery zneužívají ke kontrole lidí,“ domnívá se Šubrt.
„Rozhodně se obrátím i na inspektorát práce a přímo na generální inspektorát do Opavy. Ke zdejší už nemám důvěru,“ uvedl Šubrt.
„Bohužel je časté, že se kamery stávají nástrojem, jak postihovat zaměstnance, když něco poruší nebo nepracuje, jak má. Od toho jsou ale ve firmách mistři. Díky kamerám pak manažeři sledují zaměstnance třeba i z domu,“ upozornil Šubrt.
Firmy musejí mít registraci na úřadě pro ochranu osobních údajů. „Musí být uvedeno, proč to chtějí, jak dlouho se to ukládá a kdo k tomu má přístup,“ zmínil Šubrt.
Odborům nevadí, když bezpečnostní kamery snímají vjezdy do továren, vykládací rampy nebo vchody do skladů. „Tam jde skutečně o ochranu majetku proti zlodějům,“ vysvětlil Šubrt. „Je ale nepřípustné, aby někdo natáčel pracovníky jen proto, aby jim mohl zvednout výkonové normy,“ dodal Šubrt.
Hrozí až desetimilionová pokuta
Zmínil i případ, kdy kameru zneužil šéf bezpečnostní agentury. Napojil ji na bezpečnostní systém firmy a z domova sledoval, co dělají členové ostrahy. Inspektor práce Aleš Kalvoda potvrdil, že podněty od zaměstnanců na zneužívání kamer inspekce dostává.
„Zpravidla jsou spojené s jiným problémem. Faktem však je, že my, i když to zjistíme, ukládáme zaměstnavateli jen nápravná opatření. Dosud v zákoně o inspekci práce neexistuje správní delikt, za který bychom mohli zaměstnavateli případně uložit pokutu. Je teprve v návrhu zákona. Naše zjištění postupujeme úřadu na ochranu osobních údajů,“ zmínil Aleš Kalvoda.
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší jen případy, kdy je z kamerového systému pořizován záznam.
„Legitimním účelem pro nasazení kamerového systému se záznamovým zařízením je ochrana majetku nebo ochrana zdraví osob,“ uvedla Květa Gebauerová, z tiskového oddělení Úřad pro ochranu osobních údajů.
„Pokud je kamerový systém provozován v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů, hrozí pokuta podle příslušných ustanovení až do výše 10 milionů korun,“ dodala Gebauerová.
