Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Odstřel komína ukončil uranovou éru Ralska. Může tu být zoopark

  18:30aktualizováno  18:30
Ještě před několika lety tu v hluku a prachu fárali horníci stovky metrů pod zem dobývat uran, brzy by se tu mohli mezi stromky pást daňci a mufloni. Na místě někdejšího dolu Hamr I., jehož poslední hmatatelná připomínka se v pátek skácela k zemi, má do několika let vyrůst zoopark.

Tou poslední připomínkou byl bezmála devadesátimetrový teplárenský komín. Po sérii rychle následujících výbuchů z něj zbylo 500 tun suti.

„Překvapilo mě, kolik v něm bylo železa. Komín se skládal ze sešroubovaných skruží, které v sobě měly každých dvacet centimetrů tlusté ocelové lano s pevností 70 kilogramů na milimetr, celé to bylo v ocelové trubce a zalité cementovou maltou,“ popsal střelmistr Petr Rod.

Fotogalerie

Komín byl tak pevný a vysoký, že odstřel byl jedinou cestou, jak ho poslat k zemi. Kdysi sloužil zdejší kotelně zásobující všechny hlubinné doly teplem. „Uhelná kotelna měla obrovský výkon, ohřívala větry vháněné do šachty, aby tam v zimě nešel ledový vzduch a horníci nezmrzli,“ vysvětlil Břetislav Kračmer, jeden z likvidátorů dolu.

Zahlazování následků těžby bedlivě sleduje i Český báňský úřad. Jeho předseda Martin Štemberka pochválil Diamo za dobře odvedenou práci. „To, co vidíme v Ralsku, je velmi dobrý příklad, že i po tak devastující činnosti, jako je těžba uranu, jde zasažené území včlenit zpět do krajiny a vrátit ho přírodě a lidem,“ konstatoval Štemberka.

Na odstřel komína přijel také ministr průmyslu Jan Mládek. Zdejší lidi ujistil, že s obnovou těžby se na Českolipsku už nepočítá. „V případě vzestupu cen uranu je vládou vytipovaná a schválená lokalita v Brzkově a Dolní Věžnici na Moravě. V Ralsku už to nebude nikdy,“ prohlásil ministr.

Střelmistr: Komín poslala k zemi trhací želatina

Už víc než půlstoletí se odstřelům komínů i jiných nepotřebných staveb věnuje střelmistr Petr Rod. Komín v dole Hamr I. jej překvapil svou tuhostí a neochotou jít k zemi.

Jak hodnotíte odstřel? Komín se kácel vcelku pomalu...
Bylo v něm víc železa, než jsme čekali. Nechtělo se mu. V první vteřině, kdy se po výbuchu nic nestalo, jsem měl nedobré pocity. V takové chvíli se člověk chce zastřelit. (smích) Naštěstí se pak složil, kam měl.

Co byste dělal, kdyby zůstal stát?
To by bylo doslova o hubu. Ale už se to párkrát stalo. To se pak musí zpátky, znovu navrtat a dostřelit. Nikomu se to nechce dělat . (smích)

Jakou jste použili trhavinu?
Bylo to pět kilo výbušniny Permit E. Měli jsme celkem 120 vrtů v patě komína. Permit je vlastně trhací želatina smíchaná s dusičnanem amonným.

Kolik takových staveb jste už v životě odstřelil?
Nepočítaně, je mi 74 let. Jsem ze Sokolova, tam jsem dřív dělal vedoucí destrukčního střediska, ročně mi prošlo rukama 1 200 tun trhavin. Ale práce mě baví, dělám i ohňostroje. Vše, co střílí a bouchá, je moje doména.

Máte pojistku „na blbost“?
Tu musím mít, jsem pojištěn na pět milionů a myslím, že by to mnohdy ani nestačilo. Kdysi dávno se mi povedlo vysklít okna všech domů v okolí komína, co jsem střílel.

Těžbu uranu bude na místě někdejšího hlubinného dolu Hamr I. připomínat pouze památník, jehož součástí bude kolovnice a dvě lanovnice. Vznikne příští rok, kdy si Diamo připomene 50 let od počátku uranové těžby v Ralsku. Zbylé plochy se zatravní a zalesní. Právě v zalesněné ploše by měl vzniknout unikátní zoopark. Jeho myšlenku prosazuje starosta sousedního Hamru na Jezeře Milan Dvořák.

„Nedaleko v oboře Židlov jsou zubři a jeleni, objevují se tam vlci, proč by něco podobného nemohlo být i u nás?“ ptá se Dvořák. Zoopark by podle něj zabíral jednu třetinu zalesněné plochy, kudy teče řeka Ploučnice. Prostor by se podobně jako obora oplotil. Uvnitř by se vypustila vysoká a spárkatá zvěř, ptáci a další volně žijící zvířata.

„Inspiroval jsem se Bavorským lesem na Šumavě, kde to perfektně funguje. Lidé chodí mezi zvířaty bez voliér a pletiv, mohou si je fotit a pozorovat. Ani by to pro nás nebylo moc drahé, pouze bychom v zimě přikrmovali senem,“ nastínil Dvořák. Svůj nápad už projednal s Diamem i Libereckým krajem a získal pro něj podporu.

„Zatím to beru jako nápad, o kterém se budeme bavit. Mně se líbí,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Zahlazením následků hlubinné těžby a vznikem zooparku ale rekultivace okolí Stráže pod Ralskem neskončí. V okolí probíhala totiž ještě chemická těžba uranu, která byla mnohem škodlivější, zůstalo po ní v podzemí obří jezero kyseliny sírové o rozloze 27 kilometrů čtverečních. Čerpání jedovatých roztoků ze země bude probíhat minimálně do roku 2037.

„Zelená louka bude v Ralsku v roce 2042,“ spočítal letos v lednu při návštěvě Ralska ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budoucí podoba přístavby.
V Jablonci řeší, kdo postaví obří krystal u muzea. O zakázku není zájem

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci řeší problém. Již v září měla začít stavba futuristické přístavby v podobě obřího bižuterního kamene. Do ní by se měla ukrýt...  celý článek

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Jilemničtí protestují proti novému koupališti, rozhodnout má referendum

Obyvatelé Jilemnice nepůjdou v pátek a sobotu pouze ke sněmovním volbám. Zapojit se mohou také do historicky prvního referenda ve městě. V něm se mají zamyslet...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.