Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Liberec má svoji první operu. Její hrdinkou je hraběnka z Frýdlantu

  8:57aktualizováno  8:57
Pro liberecké divadlo F. X. Šaldy nastal velký den. Ve světové premiéře uvedlo v pátek baletní operu Legenda o Kateřině z Redernu. Známá skladatelka Sylvie Bodorová ji zkomponovala speciálně pro Liberec a sama napsala i libreto.

Ve světové premiéře uvedlo liberecké divadlo F. X. Šaldy baletní operu Legenda o Kateřině z Redernu. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Je to naprosto ojedinělý počin, kdy vznikla původní opera pro oblastní divadlo a ještě na regionální téma. Také proto jsme na ni dostali grant z Ministerstva kultury 450 tisíc korun. Z normálního rozpočtu bychom si to nemohli dovolit,“ poznamenala ředitelka Šaldy Jarmila Pešlová.

„Věřím ale, že ji Liberečáci ocení, protože je to opravdu pěkná podívaná. I když pro toho, kdo je zvyklý pouze na Verdiho, trochu netradiční.“ 

S nápadem přišel bývalý ředitel divadla

Autorka na díle pracovala dva roky. „Vždycky jsem si na operu myslela. Dokonce jsem dvě napsala, jednu dětskou a jednu pro Státní operu v Praze, ale žádná se nakonec na jeviště řízením osudu nedostala. Teď se to podařilo. V úžasném městě a se skvělými lidmi,“ pochvaluje si Sylvie Bodorová.

Legenda o Kateřině z Redernu

Ve světové premiéře uvedlo liberecké divadlo F. X. Šaldy baletní operu Legenda...

Druhou premiéru divadlo uvede v sobotu 27. prosince.

Hudba a libreto: Sylvie Bodorová
Dirigent: Marek Štilec
Režie: Martin Otava
Scéna a kostýmy: Aleš Valášek
Sbormistr: Tvrtko Karlovič
Choreografie: Alena Pešková

Kateřina: Lucie Kašpárková, Lívia Obručník Vénosová
Kryštof, syn Kateřiny: Michal Bragagnolo
Albrecht z Valdštejna: Luboš Skala

S tématem o majitelce panství Frýdlant, Liberec a Zawidóv v druhé polovině 16. a začátkem 17. století za ní přišel před více než dvěma lety tehdejší ředitel libereckého divadla Martin Otava.

„I když jsem o Kateřině z Redernu slyšela až od něj, rudolfinskou dobu jsem měla zmapovanou. Pracovala jsem tehdy na cyklu pro amerického barytonistu Thomase Hampsona. A ten po mně chtěl skladbu věnovanou době Rudolfa II., ve které žila i hraběnka Kateřina,“ vysvětluje Bodorová, která strávila poslední týdny na zkouškách v divadle.

„Poprvé jsem viděla, jak se moje dílo rodí na jevišti, a bylo to něco jedinečného,“ konstatuje Bodorová. „A přiznávám, že to, co jsem napsala, bylo místy velmi těžké - pro sólisty, orchestr i sbor. Můj syn, který operu diriguje, mi dokonce řekl, že to žádný sbor nezazpívá. A pak jsem přišla na zkoušku a oni to vystřihli skvěle, tak je sbormistr připravil.“

Děj opery zavádí diváka do konce doby vlády Rudolfa II., kdy v Čechách panovala náboženská svoboda a velká část obyvatel byla protestantská. A končí nástupem rekatolizace po bitvě na Bílé hoře, kdy se museli protestanti víry zříct nebo odejít ze země.

A právě v tomto neklidném čase se po smrti majitele panství Melchiora z Redernu vlády ujala jeho manželka Kateřina.

V opeře vystupuje i Albrecht z Valdštejna

„Byla velmi schopná. Kdyby žila v dnešní době, určitě by se dokázala prosadit. Neměla to lehké - muž jí zemřel, když bylo synovi devět, zanechal jí panství, o které se musela starat. Vedla si velmi zdatně a majetky ještě rozmnožila. A to i přesto, že se našlo dost těch, kteří ji chtěli podvést. Zároveň byla i milující matka, která musela překonávat generační spor se svým synem,“ líčí Bodorová.

V opeře vystupuje i vévoda Albrecht z Valdštejna, který se stal majitelem panství po Redernech.

„Je velmi těžké udržet pozornost a napětí. A tak se přiznám, že jsem se nevyhnula ani mírné fabulaci, například při tom, když se Valdštejn snaží získat Kateřinu, nebo tím, že jsem ji nechala žít o deset let déle, aby to zapadlo do dalších reálií opery,“ přiznává Bodorová.

Podle režiséra Martina Otavy není téma Kateřiny z Redernu jen historické a regionální.

„Má nadčasový a celospolečenský přesah. Zobrazuje dobu, kdy končila svoboda víry a nastoupila epocha rekatolizace, doba temna, kdy byli lidé postavení před dilema zřeknout se víry a přežít, nebo zůstat svobodní, ale přijít o majetek a odejít. A to je přece i doba nacismu nebo komunismu, vlastně jakéhokoli ismu, jakékoli diktatury,“ míní Otava.

Důležitou roli v nové opeře hraje balet, který není jen kulisou, ale dotváří atmosféru děje. A baletně je ztvárněná i jedna z postav - Melchior z Redernu, kterého představuje Alexej Jurakov.

Choreografie se ujala šéfka libereckého baletu Alena Pešková, u dirigentského pultu byl syn autorky Marek Štilec, sbor připravil Tvrtko Karlovič. V roli Kateřiny z Redernu alternují Lucie Kašpárková a Lívia Obručník Vénosová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Muž vyhodil z bytu družku, pak zbil tyčí kamaráda, který se jí ujal

Obyvatele jednoho z turnovských paneláků probudil v noci dvaatřicetiletý agresor. Ten nejprve vyhodil z bytu svoji přítelkyni, a když se jí ujal jeho kamarád,...  celý článek

Budoucí podoba přístavby.
V Jablonci řeší, kdo postaví obří krystal u muzea. O zakázku není zájem

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci řeší problém. Již v září měla začít stavba futuristické přístavby v podobě obřího bižuterního kamene. Do ní by se měla ukrýt...  celý článek

Českolipský zastupitel Tomáš Vlček, který přispěl k tomu, že společnost...
Měly jít do šrotu. Teď budou díla autora Metronomu chloubou České Lípy

O jedné prohlašovali, že připomíná hákový kříž, a tak ji šoupli do sběrného dvora. Další ve větru vrzala, tak ji tam chtěli poslat taky. Umělecké plastiky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.