„Jde o takzvanou sdruženou investici, což znamená, že nejprve vlastníci inženýrských sítí vymění své rozvody v zemi a následně na jejich práce naváže město Liberec a zrekonstruuje povrch v daných úsecích. Tak se vlastníci sítí podílejí i finančně na opravách silnic, což město Liberec dělá už řadu let,“ sdělila mluvčí libereckého magistrátu Zuzana Minstrová.
Opravovat se podle ní bude úsek od náměstí Pod Branou až po ulici Svatoplukova. „Cena dosud není určena, neboť město v současné době vybírá zhotovitele stavby,“ uvedla.
Rekonstrukce sítí a povrchů skončí letos v listopadu. Historická dlažba bude položena až úplně na závěr prací.
„Uvědomujeme si, že jde o krásnou historickou část města. Proto považujeme za samozřejmost, že zde bude zachována původní dlažba,“ podotkl náměstek primátora pro technickou správu majetku města Tomáš Kysela.
Hrbolatý povrch bude vyrovnaný
„Místní se mohou například těšit na to, že dnes hrbolatý povrch komunikací bude vyrovnaný. Menšími stavebními úpravami projde i stávající parkování. Město rovněž vymění kabelové vedení veřejného osvětlení,“ doplnil Kysela.
Liebiegovo městečko je kolonie domů vystavěných továrníkem Theodorem Liebiegem mladším pro své zaměstnance v sousední textilce. Šlo o geniální plán, kdy Liebieg žádal levnější nájemné než v okolí, tím posílil závislost svých zaměstnanců na jeho firmě. Část vydělaných peněz tak navíc utráceli u něj.
V posledních letech trpí kolonie nešvary typickými pro moderní dobu: Domy se zateplují, majitelé v nich instalují obludná plastová okna.
Podle libereckého historika Ivana Rouse je to škoda. „Pakliže tvrdíme, že Liebiegova čtvrť je klenotem Liberce, a zároveň se tam nerozšíří památková zóna, tak se bohužel není o čem bavit. Těžko můžeme po těch lidech chtít, aby se při opravách domů chovali jinak,“ posteskl si Rous.
To, že je Liebiegovo městečko tak ceněné, je podle něj hlavně záležitostí posledních desetiletí, v dávné minulosti jej lidé tak emotivně nevnímali a už vůbec mu nepřikládali takový význam.
„Všichni ti, co předpovídali budoucnost, se vždy šeredně spletli. Takže kdo ví, jestli se naši potomci za sto let nebudou rozplývat blahem nad stavbami, které dnes buduje Syner,“ upozornil historik.
