Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní výtopnu v Jizerkách pohřbil před lety sníh. Teď ji opravují

  12:20aktualizováno  12:20
Když se v lednu 1987 propadla střecha železniční topírny v Kořenově, pohřbila ve sněhu a suti i dvě vzácné ozubnicové lokomotivy. Kolem roku 2000 se zřítila i vedle stojící ztrouchnivělá dílna a vypadalo to na definitivní konec zařízení pro ozubnicovou dráhu, které nemá v Česku obdoby. Teď ale areál ožije.

Kořenovská topírna v 70. letech minulého století. | foto: Arno Kasper

Ozubnicová trať byla nejstrmější v Rakousku-Uhersku. Dnes se výtopna díky nadšencům kolem kořenovské zubačky vrací do své původní podoby z roku 1902, kdy začala místní ozubnicová trať fungovat.

Spojovala Tanvald se saským Hirschbergem (dnešní polskou Jelení Horou) a byla nejstrmější v celém Rakousko-Uhersku. Mašinám pomáhala zdolat velké převýšení tratě kolejnice se speciálními „zuby“.

Fotogalerie

V kořenovské výtopně lokomotivy parkovaly a procházely údržbou a potřebnými opravami.

„Dílnu už jsme zachránit nemohli, ale topírna byla z kamene, takže z ní zbylo aspoň zdivo. Rozhodli jsme se, že seženeme peníze, znovu ji postavíme a rozšíříme tak naše muzeum kořenovské ozubnicové dráhy o další neobvyklou expozici,“ vysvětluje ředitel Železniční společnosti Tanvald Petr Prokeš.

„Opravit se dala i jedna zasypaná lokomotiva s ozubnicí, další šla do šrotu.“
Získat zbořeniště výtopny trvalo skoro deset let. Nakonec se to povedlo v roce 2014. To už se stala Železniční společnost Tanvald známou, hlavně proto, že vzkřísila zubačku a jízdy s ní, a šest let provozovala v budově kořenovského nádraží muzeum.

Stavba vyjde na 17 milionů

Stavba nové výtopny přijde na téměř 17 milionů korun, z nichž 14 a půl slíbily Norské fondy. „Zbytek musíme sehnat z našich akcí a přispějí i města mikroregionu Tanvaldsko - Smržovka a Kořenov,“ upřesňuje Prokeš.

Nově budovaná výtopna tvoří zázemí pro ozubnicovou horskou trať, která je jediná v Česku a patří mezi technické památky. Přitom v 90. letech minulého století jí hrozilo, že ji dráhy prodají do šrotu a zmizí úplně.

V té době už totiž po trati z Tanvaldu do Harrachova jezdily moderní motoráky a lokomotivy, které ozubnici nepotřebovaly. A nepotřebným provozem byla i výtopna, kam železničáři vysloužilé stroje odstavili.

V letech 1902 až do druhé světové války byla ale trať důležitým spojením průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezska, jejímž významným střediskem bylo město Hirschberg (Jelenia Góra).

Putovalo po ní hlavně zboží z jizerskohorských a krkonošských skláren a také uhlí a suroviny pro sklárny ze Slezska. Ze saské strany až do Kořenova byla také elektrifikovaná.

Zubačka je vyhledávanou atrakcí

S uzavřením hraničního přechodu mezi Polskem a Československem v roce 1945 začala rychle upadat a sloužila hlavně místním lidem a turistům. Až ji na podzim 1997 zastavily Dráhy úplně jako ztrátovou.

Dnes dráha opět slouží, stala se nezbytnou pro místní a zubačka je vyhledávanou atrakcí pro turisty mířící do Polska. Dokonce se na ni vrátily i České dráhy.

„Potřebujeme opravit točny a koleje, které vedou k výtopně, aby mohla fungovat podle našich představ,“ poznamenává Prokeš.

Dovnitř se podle něj vejde osm exponátů. Jisté to už mají obě ozubnicové lokomotivy, motorový vůz z roku 1963, motorová mašina z roku 1960 a menší posunovací lokomotiva, které dnes stojí na nádraží v Tanvaldu pod širým nebem.

„Chceme lidem ukázat, jak to ve výtopně fungovalo, budou si moci stroj prohlédnout zblízka a třeba si na něj vylézt. V topírně budeme pořádat kulturní akce se železniční tematikou,“ dodává Prokeš.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Třem nalezeným ostatkům vévodila kostra vzrostlého muže. Měřil kolem 180...
Hroby v Jilemnici vydaly ostatky tří mužů, stopy vedou k Valdštejnům

Tři hroby s ostatky mužů, z nichž jeden je takřka jistě proslulý šlechtic Zdeněk ze Štěpanic z rodu Valdštejnů, našel v Jilemnici archeolog Jan Prostředník....  celý článek

Nejvíce zaujal porotce nápad studia Sial architekti a inženýři, a to i přesto,...
Architekti svůj návrh zlevnili, pavilon nemocnice postaví podle nich

Jejich návrh byl před půl rokem nejlepší v architektonické soutěži a i když byl o tři sta milionů dražší, nakonec se podle nich nový pavilon liberecké...  celý článek

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.