Samice je potomkem chovného páru Boženy a Pišty, jejím partnerem je stejně starý samec, který pochází z Rakouska. Zásluhou Boženy a Pišty už bylo do volné přírody vypuštěno celkem třináct mláďat.
Liberecká zahrada je totiž od roku 1986 zapojena do záchranného programu v jehož rámci vrací orlosupy zpět na svobodu.
„Až do této doby byla Božena s Pištou náš jediný chovný pár. Před několika dny však nová mladá dvojice snesla své první vejce. Mladí rodiče se na něm pravidelně střídají, ale až za dva týdny budeme vědět, zda je jejich první vejce oplozené či nikoliv,“ uvedla Barbara Tesařová, mluvčí zoo.
Dva hnízdící páry má v Evropě jen Liberec a Ostrava
Na vejcích v současnosti sedí i starší chovná dvojice. Dva hnízdící páry tohoto vzácného dravce mají v celé Evropě kromě té liberecké pouze v Zoologické zahradě v Ostravě.
Pokud se podaří mláďata odchovat, s největší pravděpodobností budou vypuštěna zpět do volné přírody, z níž byl tento druh dravce počátkem dvacátého století vyhuben.
Orlosup bradatý je mohutný dravec, který dosahuje délky těla až 115 centimetrů, rozpětí křídel 280 centimetrů a může vážit do 7 kilogramů. Obývá nadmořské výšky do 4000 metrů, vázaný je na ty nejméně přístupné strmé skalní stěny.
Orlosupi vytvářejí páry na celý život. Hnízda si budují během prosince a ledna v malých jeskyních, na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy, a používají je i několik let po sobě. Samička snese jedno až 2 vejce, která zahřívá necelých šedesát dní.
Dravec se živí masem z čerstvě usmrcených zvířat, hlavně koz, ovcí či hlodavců, ale také mršinami. Jako jediný se může až z pětaosmdesáti procent živit kostmi. Shazuje je z výšky na skály, aby se po jejich rozbití mohl dostat k morku. Stejným způsobem si pochutnává i na masu želv, kterým pádem z výšky na skálu rozbije krunýř.
