"V celém Česku je přibližně dvanáct set hnízd, jen sedm set jich bývá každoročně obsazených," říká předseda Skupiny pro výzkum brodivých ptáků České i Slovenské republiky Stanislav Chvapil, který se chráněným čápům bílým věnuje čtyřicet let. Sám už jich okroužkoval pět tisíc, jubilejního minulý týden na Slovensku.
První hnízdo skupina ornitologů navštívila na komíně bývalého kravína v Dětřichově u Frýdlantu. "Jsou tady tři," hlásí z výšky horolezec Zdeněk Němec, který má za sebou výstupy severní stěnou Matterhornu nebo zdolání 8 167 metrů vysokého himálajského štítu Gasherbum 1.
Jedno mládě posílá dolů v plátěném pytli, aby pan profesor, jak Stanislavu Chvapilovi jeho mladší kolegové říkají, zkontroloval jeho kondici. Mládě je vystrašené, ale při nasazování kroužku se tváří apaticky. V lichém roce se mláďata kroužkují na levé noze, v sudém na pravé.
"Čápi jsou většinou monogamní, ale když jeden z partnerů zahyne, najdou si brzy nového. Zajímavé je, že některé páry létají zimovat každý jinam," vypráví pětasedmdesátiletý Stanislav Chvapil, který býval profesorem na roudnickém gymnáziu. Čápi z Liberecka a Českolipska létají na zimu většinou do Jihoafrické republiky.
Další zastávka je v Raspenavě, kde jsou ještě patrné následky povodně z roku 2010. Zdeněk Němec leze na komín panelárny. Do hnízda se dostává obtížněji, protože musí překonat jeho metr a půl vysoký kraj. Uvnitř najde další tři mláďata.
Čápi si své červené nohy ochlazují bílými výkaly
"Dlouho to vypadalo, že tady bude jen jeden čáp, ale nakonec přiletěla i samice," říká Miroslav Krkoška z Raspenavy, který je jedním ze stovek pomocníků. Jsou to lidé, kteří bydlí poblíž hnízda a zapisují, kdy čápi přiletěli, narodili se, kdy poprvé letěli a kdy odletěli do teplých krajů.
"Bez těchto pomocníků by to vůbec nešlo," říká Stanislav Chvapil. Jeho informátor vypráví, že když už pár seděl na vejcích, přiletělo hejno jiných čápů a chtělo je vyhnat. "To se stává. Čápi jsou líní nová hnízda stavět," vysvětluje Chvapil.
V poledne ornitologové zastavují u hnízda v Dolní Řasnici. Šplhají k němu ve třicetistupňovém vedru.
"Když je takové vedro jako dnes, tak si čápi pokálí svoje červené nohy. Protože mají bílé výkaly, tak si je tím chladí," upozorňuje Chvapil. V hnízdě jsou další tři čápata.
S tamní pomocnicí se ornitologové loučí jako staří známí. "Tak zas příští rok," řeknou, a míří k dalšímu hnízdu.
