Výjimku z ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin, která měla umožnit Kamenolomu Brniště získat u Báňského úřadu povolení k těžbě, v listopadu zrušil a vrátil k doplnění Krajský soud v Liberci. Bez tohoto dokumentu nemůže být hornická činnost na Tlustci obnovena.
MF DNES má k dispozici rozsudek i jeho zdůvodnění. Proti němu se výrazně ohrazuje Společnost pro právní stát, která upozorňuje na chyby justičního systému. V minulosti tento spolek například upozorňoval na chyby v procesu s Lukášem Nečesaným obviněným z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích.
„Čím více studuji stovky stran podkladů, tím více se nemůžu ubránit dojmu, že aktivisté a nepřátelé těžby na Tlustci získali značný politický a společenský vliv, který se zásadním způsobem promítl i do rozhodování libereckého soudu,“ myslí si předseda Společnosti pro právní stát Václav Budinský, známý spisovatel, filozof a manžel exministryně spravedlnosti Válkové.
Soud znemožnil kamenolomu rozvést argumenty
Žalobu na ministerstvo životního prostředí a liberecký krajský úřad, kteří o výjimce rozhodly, podalo Sdružení na záchranu kopce Tlustec, Společnost pro udržitelný život a město Jablonné v Podještědí. Soud jim pak dal za pravdu, že výjimka neměla být udělena.
Podle Václava Budínského ale budí rozpaky například to, že soud vydal své rozhodnutí bez projednání věci v ústním jednání, čímž znemožnil kamenolomu rozvést svoji argumentaci k žalobním bodům. Právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, je přitom garantováno Listinou základních práv a svobod, mluví o něm i ústava.
Rozsudek, kterým se zrušila výjimka z ochrany zvířat a rostlin, přitom stojí na jediném argumentu: ministerstvo životního prostředí ani Krajský úřad v Liberci nepřihlédly k argumentům Richarda Višňáka.
Citujme z rozsudku: „Žalobci vytýkali krajskému úřadu, že paušálně odmítl listiny předkládané ve správním řízení vzít jako podklady pro rozhodnutí a porušil tím zásadu procesní rovnosti (...). Žalobci předkládaný návrh RNDr. Višňáka na zřízení přírodní rezervace představoval relevantní podklad pro rozhodnutí, protože se týkal území, které sousedí s prostorem plánované těžby.“
Úřady nebraly v potaz Višňákovy závěry
Richard Višňák, jehož závěry úřady při udělení výjimky nebraly v potaz, je odborníkem na rostlinná společenstva, nikoliv na zvířata, kterých se výjimka týká. Svá data posbíral mimo oblast těžby, jeho studie navíc nevznikla za účelem mapování dopadů těžby na zvířata, ale za účelem navržení přírodní rezervace Tlustec.
„Soud se z neznalosti může mylně domnívat, že takový podklad má důkazní váhu ve smyslu působení těžby na dotčené druhy, které jsou předmětem výjimky. V lese, který se odtěží, se vyskytují pouze tři druhy, které jsou předmětem výjimky - slepýš křehký, lilie zlatohlavá, holub doupňák - jedná se o relativně hojné druhy. Většina druhů, které se v žádosti projednávají, žije mimo les. Předmětem výjimky tedy nejsou rostliny, ale chráněné druhy živočichů, na které pan Višňák není odborně erudován. Pokud bychom i tak Višňákovy podklady akceptovali, a připustili jejich aktuálnost, je zapotřebí si položit otázku, čemu tyto podklady pomůžou v konkrétním správním řízení, které je vedené z 95 procent na živočichy?“ ptá se Václav Budínský.
„Každý inteligentní jedinec jistě pochopí, že nikoli každé vyjádření, které se tváří částečně odborně, musí být do detailu správním orgánem vypořádáno, pročež nelze za všech okolností dospět k závěru, že správní orgán pochybil, pokud tyto quasi odborné podklady blíže nehodnotil,“ dodává.
Kamenolom s Budinským souhlasí
Kamenolom Brniště se závěry Budinského souhlasí. „Výtku, že krajský úřad nevzal v úvahu laické názory pana spisovatele Višňáka, který se považuje za experta, nechápeme. Těžko ji nevnímat jako obstrukci aktivistů, kteří se již nemají moc k čemu upnout ve svém boji. Hledají sebemenší záminku aspoň ke zdržení postupu (a zdražení), i když před referendem v Brništi opakovaně prohlásili, že budou respektovat jeho výsledky a pokud ho prohrají, dají pokoj a těžba se může spustit. No, nestalo se… K tomu, zda to je či není společenská objednávka se vyjadřovat nemůžeme, ale rozhodně to tak působí,“ sdělil spolumajitel Kamenolomu Brniště Jiří Čech.
MF DNES kontaktovala znalce Richarda Višňáka, aby se k rozsudku vyjádřil. Ten připustil, že na Tlustci byl naposledy před pěti lety, zároveň potvrdil, že držitelem autorizace není. Stojí si však za tím, že jeho někdejší závěry jsou platné a při rozhodování o výjimce z ochrany přírody k nim musí být přihlíženo.
„To je taková hra odpůrců rozsudku, jestli jsem nebo nejsem autorizován. To jsou jen formální námitky, když zkouší zpochybnit mou kompetenci. Většinu dat jsem sesbíral sice v dřívější době, ale to ještě neznamená, že druhy, co jsem tam zaznamenal před deseti lety, tam dnes stále nejsou. Faktem je, že řízení o výjimce musí běžet znovu,“ vyjádřil se Richard Višňák.
Kamenolom dál připravuje zahájení těžby
Podle něj způsobí těžba na Tlustci trvalou jizvu na krajině Podještědí. „Pokud se těžba obnoví, otevře se tím cesta k úplnému vytěžení Tlustce. Tady jde o mnohem víc než o nějaké seznamy zvířat a rostlin, ale o hodnotu celé té krajiny,“ dodává Višňák.
Tlustec je ale již řadu let roztěžený a poškozený, schválená těžba je sanační a po jejím provedení se kopec vrátí k rekreačnímu a dalšímu využití.
„Vytěžit celý kopec samozřejmě nelze, podle schválené EIA se smí těžit na necelých 11 procentech původního dobývacího prostoru,“ upřesňuje spolumajitel kamenolomu. Kamenolom Brniště mezitím podal proti rozsudku kasační stížnost a je spolu s ostatními účastníky v součinnosti s Krajským úřadem Libereckého kraje, který tak jak konstatoval soud, musí výjimku dopracovat.
Kamenolom dál připravuje zahájení těžby na Tlustci. „Podle nás to celou věc pozdrží v řádu jednotek měsíců, ale průběh řízení může ovlivnit i aktuální kovidová situace, na tu nemá vliv nikdo,“ doplnil Jiří Čech.
