"O hraběti Janovi se toho mezi širší veřejností mnoho neví. Přitom to je mezi českou šlechtou druhé poloviny 19. století taková mimořádná, řekl bych, moderní osobnost. Uvědomoval si, že komu je více dáno, tak by měl i více odevzdat. A to nejen po hmotné stránce, ale i duševně. Podporoval spoustu užitečných věcí," říká ředitel muzea Jan Luštinec.
O Harrachovi se traduje, že do Čech přivezl první lyže. To sice není pravda, ale u zrodu krkonošského lyžování skutečně stál. Mimo to nechal opravit řadu cest, postavil rozhlednu na Žalým či železnici mezi Jilemnicí a Rokytnicí.
"Výstava s podtitulem Ze života českého kavalíra se skládá ze dvou částí: životopisné a interiérové, v rámci níž je v původních prostorách nainstalována hraběcí pracovna, pánský salon, dámský salonek a ložnice," uvádí Radek Drahný, mluvčí Krkonošského národního parku, kterému jilemnické muzeum patří.
Sám hrabě měl k ochraně přírody blízko. V roce 1904 na svých pozemcích nechal vyhlásit první krkonošskou přírodní rezervaci. Měla 60 hektarů.
"Chtěl dát příklad, že tu krkonošskou přírodu nelze jenom využívat, ale že je nutné ji také chránit," vysvětluje Luštinec.
Harrach jilemnický zámek rozšířil
"Vděk nebývá vždy silnou stránkou u nás v Čechách. Janovi bychom měli být vděčni, protože po něm zůstalo mnoho věcí, které dodnes využíváme. Myslím, že může být pro dnešek inspirativní osobností," podotýká Luštinec.
Kde hrabě Jan přemýšlel při častých pobytech na jilemnickém zámku? U mohutného stolu, kde psal Františku Ladislavu Riegerovi, v poklidné pracovně obklopen fotografiemi své rodiny, ale třeba i u obrázku zámku, který mu namaloval v roce 1874 jeho tehdy jedenáctiletý syn. To vše je nyní na zámku k vidění.
Podobizna Jana hraběte Harracha
"Na stěnách jsou četné Janovy diplomy, které dokreslují jeho činnost. Tady máme dostavbu katedrály svatého Víta, támhle Národní muzeum, pod ním Národní divadlo, diplom české menšiny ve Vídni a jeho hospodářské aktivity," ukazuje Luštinec.
V sousední místnosti se nachází biedermeierovsky zařízená ložnice a vedle ní hlavní salon. Vše původně zařízeno podle plánů z roku 1895.
"Hrabě měl Jilemnici i Krkonoše opravdu rád. Proto také nechal jilemnický zámek upravit do této podoby. Nechal ho rozšířit a zmodernizovat, takže vlastně tím prvním exponátem je samotný zámek a park, to je také Janovo dílo," dodává Luštinec.
