Neštěstí se stalo 25. června, letadlo v nedělním odpoledni narazilo do skladu hořlavých kapalin na letišti. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod teď vydal závěrečnou zprávu z vyšetřování, která popisuje příčiny nehody.
Uvádí, že k pádu letounu došlo krátce po vzletu při provádění pravé zatáčky na malé výšce v turbulentním prostředí, se kterým se pilot na tomto letišti v minulosti nesetkal, současně s podceněním vlivu větru na výkonové parametry letounu.
Ústav dále konstatuje, že oba pasažéři amerického letounu Piper L-4 Grasshopper z roku 1944 byli po pádu stroje převezeni na popáleninové centrum.
„Pilot letounu byl po hospitalizaci propuštěn do domácího ošetřování s rehabilitační a lázeňskou péčí. V době vydání této zprávy je stále v pracovní neschopnosti. Osoba blízká následkům zranění v nemocnici podlehla,“ uvádí zpráva.
V ní se cituje i z výpovědi pilota, který uvedl, že měl v plánu z první okruhové zatáčky točit pravou zatáčkou směrem na Ještěd.
„Pamatuji si minutí konce dráhy kurzem dráhy v přímém letu. Na zahájení první zatáčky si nepamatuji. Poslední vzpomínka po vzletu, když jsem míjel budovy aeroklubu a konec dráhy, kdy jsem stoupal v ose dráhy. Během vzletu jsem nezaznamenal žádné poryvy větru ani poruchy v řízení letounu,“ sdělil pilot. Ten měl nalétáno takřka sedm tisíc hodin.
Pak už si vybavil jen míjení letištních budov a potom až okamžik, kdy mířil s letounem do stromů.
„Před nárazem jsem motor nevypnul, pouze když jsem viděl, že míříme dolů do stromů, stáhnul na volnoběh. Ve stejný okamžik, kdy pohyb letadla ustal, jsem uslyšel zvuk zapálení ohně a uviděl jsem plameny na stropě kabiny. Já jsem opustil letoun směrem doprava, kde se nachází normální vstup. Když jsem letoun opustil, viděl jsem, jak se manželka snaží opustit letoun směrem doleva. Tedy to muselo být rozbitou kabinou. Když jsem oběhl letoun, abych ji pomohl ven, stála již mimo letoun. Po oběhnutí letounu si vybavuji, že někdo běžel proti nám s hasicím přístrojem,“ uvedl dvaatřicetiletý muž.