Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Třikrát musel emigrovat, přesto válečný hrdina Liška svoji vlast miloval

  8:36aktualizováno  8:36
Tolik potentátů a lidí ve vojenských uniformách - historických i těch současných - vídá osada Záborčí u Malé Skály jen jednou do roka. Sjíždějí se sem vždy třetí listopadovou sobotu k nenápadnému domku, ve kterém se narodil jeden z největších československých vojáků - armádní generál Alois Liška.

Miroslav Pelikán - vnuk Aloise Lišky. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Sešli se tu i uplynulou sobotu, aby si připomněli 120 let od narození.

„Jen málokterý člověk, který se stal trojnásobným emigrantem, by do smrti zůstal odhodlaným vlastencem jako Alois Liška,“ říká Vilém Fencl, prezident Roty Nazdar - sdružení z Bakova nad Jizerou, jehož zásluhou neupadají v zapomnění lidé bojující za svobodu Československa v obou světových válkách a které od 90. let setkání organizuje.

Fotogalerie

Přesto byly doby, kdy režim chtěl tohoto hrdinu dvou světových válek, který se stal již ve svých 48 letech brigádním generálem a do jehož rukou skládal 9. května 1945 kapitulaci německý velitel pevnosti Dunkerque, vymazat z povědomí národa.

Jako velký vlastenec a člen západního odboje se nehodil komunistům do krámu. A StB kolem něj, jako ostatně i kolem jeho dalších kolegů „ze Západu“, začala zatahovat síť.

Například Sovětům oddaný československý armádní generál Bohumil Boček mu v roce 1948 napsal do posudku: „Nenašel kladný poměr k lidově demokratickému řádu republiky, proto je pro službu v čs. armádě neupotřebitelný.“

Liška byl dohnán k emigraci

Situace nakonec dohnala Lišku k emigraci. V den, kdy zvolili Klementa Gottwalda prezidentem, se vytratil StB z dohledu a odešel do Velké Británie. Tam také ve svých 77 letech zemřel.

„Na dědu se nepamatuji, když musel v červnu 1948 potřetí emigrovat, byl mi rok, ale pocítili jsme to celá rodina. Hlavně otec, kterého zavřeli skoro na dvanáct let, krátce poté, co děda odešel, a pustili ho až v roce 1960, u příležitosti vyhlášení Československé socialistické republiky,“ vzpomíná vnuk Aloise Lišky Miroslav Pelikán, který do Záborčí přijel ze Staré Boleslavi.

Nelibost režimu musel snést i on. „Když jsem vycházel z devítky, měl jsem jednu dvojku, ale doporučili mi JZD. Naštěstí se mi podařilo dostat do učení a pak i na střední školu a nakonec i na vysokou, ale to bylo až v roce 1967, kdy se poměry uvolnily,“ říká.

„Dokonce v roce 1968 za dědou babičku a maminkou pustili do Anglie, ale pak už nic.“

Emigrace do Británie v roce 1948 byla pro generála Lišku v pořadí třetí. Poprvé utekl už za 1. světové války z rakousko-uherské armády k Rusům a vstoupil do Československých legií.

Nacistům se postavil i na západní frontě

Podruhé se postavil proti nacistům a na západní frontě jako velitel československé obrněné brigády. Kvůli jeho odchodu se tehdy Němci mstili na jeho rodině, kterou poslali do koncentráku.

Otce a bratra zastřelili esesáci na pochodu smrti těsně před koncem války, matka a dcera Vlasta, matka Miroslava Pelikána, Ravennsbrück přežily.

Podle Pelikána se ale v době jeho dětství o dědovi moc nemluvilo. Ze strachu, aby se někde neprořekl.

„Měli jsme neustále za zády estébáky, jednoho nám dokonce nasadili do baráku. Kontroloval, kdo k nám chodí na návštěvu, takže se lidé báli s námi stýkat,“ dodává Pelikán. „I když jsou to už dávné události, které mladé moc nezajímají, jsem rád , že si ho dnes alespoň někdo připomíná.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Náměstek primátora Ivan Langr.
Náměstek primátora Liberce Langr opustil Změnu, nechce poslouchat Korytáře

Další rána zasáhla „rozvádějící se“ libereckou vládu. A přišla přímo ze zastupitelského klubu Změny pro Liberec, která dosud měla co do počtu hlasů v radě...  celý článek

Při domovních prohlídkách kriminalisté zajistili veškeré pomůcky i prostředky...
VIDEO: Zásahová jednotka zatkla muže, kteří v Liberci vařili pervitin

Zásahová jednotka zadržela ve dvou bytech v Liberci čtyři muže, kteří vyráběli pervitin a zásobovali jím narkomany z Liberce a okolí. Šéfovi skupiny, který je...  celý článek

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Koupaliště za 76 milionů nechceme, rozhodli v referendu Jilemničtí

Obyvatelé Jilemnice odmítli v referendu plánovanou výstavbu koupaliště za zhruba 76 milionů korun. Proti stavbě se vyslovilo bezmála 82 procent zúčastněných.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.