„O Hamrštejnu jsme vydali leták a rozšiřovat ho budou především informační centra v Liberci, Chrastavě, Jablonném v Podještědí a Hrádku nad Nisou, ale i další instituce v Libereckém kraji,“ řekla archeoložka Národního památkového ústavu Renata Tišerová, autorka textů o Hamrštejnu. Letáků vyšlo pět tisíc - tři tisíce v češtině a po tisícovce v němčině a polštině.
Chraňme památky!
Hamrštejnem odstartovala kampaň Chraňme památky! Týká se těch, jež nespadají pod Národní památkový ústav a patří soukromníkům, církvím a dalším majitelům.
„Rádi bychom každý rok vydali alespoň dva podobné letáky jako o Hamrštejnu,“ uvedla Tišerová. „Představovaly by například sochy světců, lidovou architekturu nebo technické památky v celém Libereckém kraji. Najdeme v něm mnoho památek, které nejsou v naší správě, ale zajímají nás, pomáháme o ně pečovat a chceme je zviditelňovat.“
Letáky jsou pouze jednou z akcí, s jejíž pomocí liberečtí památkáři Hamrštejn vyzdvihují. Další údaje o malebné zřícenině objeví turisté na webu Národního památkového ústavu a na tabuli přímo u Hamrštejna. „Najdou na ní také QR kód. Chytré telefony ho přečtou a jejich majitelé získají údaje o Hamrštejnu z webu,“ upozornila Tišerová. „QR kód jim vlastně slouží jako elektronický průvodce po pomátce.“
Lidé zříceniny poškozují
Informační tabule stojí u Hamrštejna jen několik týdnů, už ji však stačil posprejovat neznámý vandal. Zřícenina se přitom ukrývá na odlehlém místě vedle lesní cesty, kam platí zákaz vjezdu pro motorová vozidla. „Hamrštejn ničí i lidé, procházející se po zdech. Poškozují na nich drny, mezi kameny pak zatéká voda, v zimě zmrzne a zdi se rozpadají,“ posteskla si Tišerová. „Občas někdo také kámen vykopne, což později vede k vydrolení několika dalších.“
Zřícenina hradu Hamrštejn
Hamrštejn vlastní Lesy České republiky. Od roku 2010 vložily do záchrany chátrající zříceniny zhruba půl milionu korun. Zachránily rozpadající se severní věž. „Odhadujeme, že zabezpečení celého Hamrštejna před zřícením by stálo okolo deseti milionů korun,“ řekl ředitel státních lesů v Libereckém kraji Ludvík Řičář. „Projekt máme hotový a ucházeli jsme se o dotaci z norských fondů. Neuspěli jsme sice, ale jsme připraveni využít všechny další šance.“
Materiál dopraví vrtulníkem
Hamrštejn se tyčí na zvláště nepřístupném místě a jeho celková oprava se nedá dělat klasicky. Doprava materiálu na zříceninu naráží na skutečnost, že ji obklopuje přírodní rezervace.
Padla i myšlenka, aby pro práce na Hamrštejně posloužila blízká železnice. Vede však do Německa a výluky by citelně zkomplikovaly život cestujícím. „Jako nejlepší možná varianta dopravy materiálu a techniky na Hamrštejn se ukazuje vrtulník,“ dodal Řičář.
Nyní potřebuje opravu hlavně jižní věž. „Stojí na skalním suku a je to už takový viklan,“ prohlásila Tišerová.
