Jenže nepeče pohodlně v troubě. Nechala si postavit chlebovou pec zvanou roštovka a chleba do ní sází postaru na lopatě.
„Oldřiš mi učarovala, ani nevím proč. Koupila jsem zde starou chalupu, nikdo ji nechtěl. K pekařině mě asi dovedly zasuté geny. Můj pradědeček si postavil mlýn v roce 1909 u Jizery. Tak jsem si řekla, že když on mohl mít mlýn, co bych já nemohla mít pekárnu,“ vypráví mladá pekařka, zatímco pod rukama se jí ze tří copánků těsta rodí veliké housky.
Sype je mákem nebo kmínem a červenou paprikou. Vedle v ošatkách už kyne chleba a vzadu v komoře čeká těsto na tvarohové a makové buchty. Do toho každou chvíli odbíhá k peci a přihazuje polínka. Dřevo na zatápění si přitom také dělá sama. Soused jí jen pomáhá přivézt klády k chalupě.
„Pec musí být správně roztopená doběla. Každý den je to dobrodružství. Na to, jak pec peče, má vliv dřevo, kterým se topí, i počasí. Když je zima, vlhko a klesá tlak, je to jiné než za krásného letního dne. A to mě na tom baví. Pekařina je řemeslo a pro mne je na něm nejcennější právě způsob výroby. Všechno dělám ručně, z kvalitní mouky, kterou si jezdím vybírat. Za měsíc zpracuji zhruba tunu mouky,“ utírá si Šárka čelo.
Zájem lidí ji donutil i k buchtám
Ani na chvíli se přitom nezastaví. Pec ani kynuté těsto nepočkají. Všechno je tu spočítané na minuty. Vstává v půl šesté, aby v šest mohla zmladit kvásek. V osm se zadělává těsto a roztápí pec. Do pece se sází kolem desáté. Do velké pece se vejde najednou 32 chlebů nebo 50 housek.
„Musím všechno stíhat, abych ve tři byla ve Frýdlantě, kde jsem si otevřela prodejnu. Chtěla jsem prodávat hlavně domácí chleba, ale nakonec mě zájem lidí donutil i k buchtám,“ ukazuje pekařka na vlastnoručně vyrobené formy na buchty z keramiky.
Přesto je pro ni chléb na prvním místě. Podle toho, v jaké fázi přípravy do něj přidá kvas, má pak chleba chuť. Šárka do něj ale také ráda přidává kmín a majoránku, stejně jako další sezonní byliny. Třeba estragon, libeček, dobromysl.
„Když je chleba dobře udělaný, vydrží klidně i 14 dní. To o chlebu ze supermarketu říct nejde,“ poukazuje pekařka. Chleba z Oldřiše už získal značku Regionální produkt Jizerských hor. Sehnat se dá i v prodejnách zdravé výživy v Liberci. Kdo má chuť si ho upéct v chlebové peci sám, může se ho přijet do Oldřiše naučit dělat v rámci kurzů pro veřejnost.
