Seniora ve skalách vyčenichal tříletý Uran, byl to jeho první zachráněný

  • 4
Jmenuje se vznešeně Uran Buranos Lobos, jsou mu tři roky a v pondělí se stal hrdinou třídenního pátrání po ztraceném seniorovi v nepřístupných bučinách v Jizerských horách. Uran je německý ovčák speciálně vycvičený pro pátrání po pohřešovaných lidech.

Záchranářům se ulevilo, když se po nekonečných hodinách plných beznaděje v těžko dostupném skalnatém terénu rozlehl Uranův štěkot. Dal jím najevo, že dehydrovaného, promrzlého a zraněného seniora našel

„Skákal ze skály na skálu jako kamzík. My už jsme nemohli, ale on pořád nepřestával. Je to jeho první nalezený člověk. Už má za sebou několik akcí, při kterých vypátral ztracenou osobu, ale protože jsme byli přivoláni pozdě, tak už ti lidé nežili. Tohle je jeho první živý,“ nešetří chválou psovod František Schejbal, který je zároveň velitelem hejnických psovodů.

Jako odměnu nedostal Uran pamlsek ani drbání za ušima. Největší radost mu totiž dělá, když mu páníček hodí míček se šňůrkou.

„To se může zbláznit radostí. Taháme se o míček, já pak tu šňůrku povolím, jakože vyhrál, a to je pro něj největší radost,“ říká Schejbal.

Jeden pes nahradí deset lidí

Výcvik psa, který umí najít ztraceného či zavaleného člověka, trvá dva až tři roky, než je na něj spolehnutí. Tím to ale nekončí, pes musí procvičovat záchranu lidí stále. Cvičit tak musí Uran dvakrát týdně.

„Musíme pořád měnit místo výcviku, protože pes si dané místo zapamatuje, a pak to není ono. Musí se umět pohybovat v různých prostorách, terénu, ve skalách, v korytě řeky, v lese i na louce. Učíme je hledat lidi pod sutinami, uvízlé v jeskyních, zapadlé sněhem, ztracené v lese, je toho hodně. Dobře vycvičený pes dokáže s psovodem nahradit při pátrání v rojnici víc jak deset lidí,“ popisuje Schejbal.

Sám přitom říká, že s výcvikem záchranářských psů už chtěl přestat a užít si důchodu. Jenže kolegové se domluvili a k narozeninám mu pořídili Urana, tehdy ještě malé štěně.

Záchranářští psi nepátrají po lidech tak, že se jim dá čichnout k věcem, které hledaným patří. „Nehledáme člověka podle jeho pachové stopy zanechané na zemi. Naši psi sbírají lidský pach ze vzduchu, takže k tomu žádné věci nepotřebují. Při dobrém větru je schopný zachytit lidský pach na dvě stě metrů,“ vysvětluje psovod.

Hejničtí psovodi mají zázemí u tamních dobrovolných hasičů. Stejně jako oni dělají vše zdarma a ve svém volném čase.