Za bývalým Džbánem vzniká první liberecká komunitní zahrada, na které si každý...

Za bývalým Džbánem vzniká první liberecká komunitní zahrada, na které si každý může pronajmout záhonek a pěstovat v něm ředkvičky, hrášek či bylinky. | foto: Jan Pešek

Narkomany vystřídali v zpustlém koutu centra Liberce pěstitelé zeleniny

  • 2
Kdysi zanedbaný a zpustlý Lazebnický vrch v centru Liberce se proměnil k nepoznání. Někdejší oblíbené místo narkomanů zaplnily bedýnky s hlínou a nádrže na vodu. Pěstitelské a odpočinkové centrum Zahrada Liberec právě začíná první sezonu.

Zhruba před rokem se Lucii Hrušové a Petře Matyášové zrodil v hlavách nápad přebudovat tento nevzhledný kout města na živé a plodné místo, kde si každý bude moci zasadit zeleninu či bylinky, jindy zase přijít na promítání a opéct si buřta pod širým nebem.

„První podobné zahrady jsme viděly v Praze a řekly jsme si, že by si něco podobného zasloužil i Liberec, který má spoustu neudržovaných plácků v centru města čekajících na využití. Proto jsme založily Pěstitelský klub Zahrada Liberec,“ říká zakladatelka Lucie Hrušová.

Jedná se o takzvanou komunitní zahradu, kde zahradničí převážně lidé z okolí, zároveň však slouží k setkávání a odpočinku.

V první řadě musely ženy vybrat vhodné místo. Už od začátku jim padly do oka terasy na Lazebnickém vrchu mezi Pražskou ulicí a Papírovým náměstím.

„Vadilo nám, že je to tady ošklivé, scházejí se tu bezdomovci a feťáci a nikdo s tím nic nedělá. Samy dvě bychom nic nezmohly, a tak jsme se od začátku snažily vzbudit nadšení v lidech, kteří do toho s námi půjdou,“ přibližuje Hrušová.

Po vyřízení formalit, jako byl pronájem pozemku za symbolickou cenu, už nešlo couvnout.

Na konci srpna minulého roku tak proběhla první schůzka s dobrovolníky a obhlídka terénu. Terasy, které dříve sloužily jako parčík, měly v dezolátním stavu nejen plot, ale i těžké kamenné schody či přístupový chodník.

„Odvezli jsme odsud na padesát pytlů odpadků,“ říká Hrušová. Po dalších dobrovolnických brigádách je dnes prostor k nepoznání.

Zmizely nálety, terén se srovnal a kolem pozemku vede ostnatý drát, který chrání jednapadesát bedýnek s hlínou.

Časem přibudou pěstitelské pytle či palety podél zdi na popínavé rostliny. „Většinu bedýnek už si zamluvili členové klubu, ale ještě osm jich zbývá volných.“

Nejedná se přitom o žádné umělohmotné květináče, které se dají sehnat v každém hobbymarketu. „Jsou to palety s nástavci,které se používají pro přepravu. Dovnitř jsme dali netkanou textilii a zasypali vše zeminou. Inspirovali jsme se v největší berlínské komunitní zahradě, kterou jsme navštívili loni v červenci.“

Lucie Hrušová (vlevo) a Petra Matyášová.

Vznikne tak záhonek o ploše zhruba jednoho čtverečního metru. Některé bedýnky zůstanou klubu, který by chtěl své plody nabízet kolemjdoucím. Začátkem května už by se mohly zasazovat a vysévat první rostlinky.

„Lidé si sem mohou dávat bylinky, saláty, dýně či jahody. Na brambory, rajčata či papriky budou připravené pytle u zdi, protože tyto rostliny potřebují závětří a víc sluníčka, které se bude odrážet od zdi,“ plánuje Hrušová.

Slavnostní otevření je plánováno na 16. května a bude spojeno se světovým Dnem restaurací.

„Nevybraly jsme toto datum náhodou. Na horní terase, kde zatím nic nestojí, vznikne malé tržiště se stánky plnými dobrot nejen od členů klubu,“ přibližuje Hrušová.

Právě horní terasa má do budoucna sloužit jako volnočasová relaxační zóna. „Chceme tam vysadit trávu a připravit posezení, kde se budou konat různá promítání, workshopy či grilovačky s výhledem na západ slunce za Ještědem. Uvítáme i akce jiných pořadatelů, chceme Zahradu otevřít všem.“

Dlouhodobějším cílem je pak postavení kiosku se zázemím pro nářadí.